Každý z nás slyšel o svařeném víně a mnozí ho vyzkoušeli. Ale jen málokdo ví, odkud pochází nebo proč se lidově řečený „svařák“ stal tak populární a kdo ho vlastně proslavil.
Svařené víno spatřilo světlo světa ve 2. století našeho letopočtu. Stvořili ho Římané, kteří ohřívali víno, aby chránili svá těla před chladnou zimou. Když Římané v průběhu následujícího století dobyli velkou část Evropy, jejich láska ke svařenému vínu se rozšířila po celé jejich říši a regionech, se kterými obchodovali.
Lahodná medicína
Jak jeho popularita ve středověku stále rostla, Evropané míchali ohřáté víno s kořením, protože věřili, že tak podpoří zdraví a zabrání nemocem. Byliny a květiny také používali jako přírodní sladidla, aby nechutná vína chutnala mnohem lépe.
V severském království ho zbožňovali
V průběhu času šílenství po svařeném vínu pominulo ve většině Evropy kromě Švédska, kde jeho popularita jen rostla. Klaret (červené víno, cukr, med a koření) a Lutendrank (různé koření, víno a mléko) byly jen dvě z variací, které byly proslaveny švédskou monarchií během nadcházejících staletí.
Poznámka: V současnosti se názvem klaret nebo claret smí označovat víno vyrobené z modrých odrůd révy vinné bez nakvášení rmutu. Termínem „klaret“ se smí označovat také růžové víno.
Jak se postupem času vyvíjelo více alternativ svařáku, v kuchařkách se pro něj začal používat souhrnný název glögg, poprvé zmíněný v roce 1609. K další velké úpravě došlo v 19. století, kdy se začaly prosazovat i glögg s koňakem.
Podle serveru Designville historie glöggu vede do 17. století, kdy si švédský král Gustav I. Vasa oblíbil německý nápoj „Glühwein”. Tato sladká směs vína, cukru, medu, skořice, zázvoru, kardamonu a hřebíčku byla místními později pojmenována Glödgad vin (zkráceně “Glögg”) – žhavé, zářící, svařené víno.
Vánoční rozvoz Evropou
Velký zlom nastal v 90. letech 19. století, kdy se glögg začal spojovat s Vánocemi. Každý obchodník s vínem v celé zemi měl svůj vlastní jedinečný recept. Postupem času byly unikátní lahve (většinou zobrazující Santa Clause) distribuovány po zbytku Evropy – kořeněné dávno zapomenuté svařené víno v novém svátečním světle.
Během několika dalších desetiletí se svařené víno stalo celosvětovým fenoménem a země po celém světě vytvářely své vlastní jedinečné směsi. Variace nyní zahrnují vše od červených a bílých vín přes směsi sangrie a vermutu až po portské – recept každé země se od ostatních mírně liší. Například finské „Gluggi” má místo bourbonu vodku, Irové zase používají Irish whiskey.
Zdroj: www.vivino.com. www.designville.cz. Náhledová fotografie: Bru-nO z Pixabay
