Holil si pračlověk nohy? Nejenom to, odstraňování ochlupení mělo v historii zásadní význam

Co se týče vlasů, byli naši předci při stylingu vždy vynalézaví. Minimálně stejně kreativní ale byli i při odstraňování nadbytečného ochlupení: používali žraločí zuby, pryskyřici, dokonce i rentgenové paprsky. Některé praktiky byly opravdu na hraně života a smrti.

Doba kamenná

Již v době kamenné se lidé uchylovali k ledasčemu, aby se zbavili nepříjemného a nadměrného ochlupení. Z archeologických nálezů víme, že tehdejší lidé používali například mušle, zvířecí zuby, kamenné čepele nebo bronzové škrabky. Tenkrát však byly důvody k odstraňování ochlupení především praktické. Husté ochlupení zvyšovalo riziko, že se v něm přemnoží parazité a způsobí další přidružené nemoci.

Fotka od Getty Images

Doba bronzová

Ve 4. tisíciletí před naším letopočtem se v lidské kultuře dějí podstatné změny – začíná doba bronzová, vzniká písmo i městské státy v Sumeru a království v Egyptě. Na Blízkém východě vedle hygieny hrály roli v „holení“ i estetické důvody. Již byly vytrhávány nežádoucí chloupky z obličeje i dalších tělesných partií.

Starověký depilační krém?

V té době byl vyvinut také první depilační krém, tzv. „Rhusma Turcorum“, který se objevoval v lékárnických příručkách až do 19. století. Směs z arsenového pigmentu (aurigpigment), vápna a škrobu nepoškozovala pouze chlupy, ale také pokožku. Ve srovnání s ním jsou metody používané ve starém Egyptě docela neškodné.

Pozn.: Aurigpigment je sulfid arzenu, minerál s chemickým názvem sulfid arzenitý. (Wikipedia)

Egypťanky příkladem

Scéna s harfou. Starověký Egypt, Luxor, Théby. Fotka od Getty Images

Manželky faraonů Ramsese II. a Ramsese III. si holily intimní oblasti i podpaží, což odpovídalo egyptskému ideálu krásy.

(Vše)možné pomůcky

Vedle včelího vosku se používaly pemzy a bronzové nože. Podobně jako se v dnešních kosmetických studiích používá cukrová pasta, sloužila tzv. „Halawa“. Epilace pomocí bavlněné nitě, která se dodnes používá k úpravě obočí, pochází zase ze starověkého Orientu.

Chlupaté je nemoderní

Nejen v arabských, ale i v jiných kulturách si lidé oblíbili záměrné odstraňování ochlupení. Můžeme jmenovat Dálný východ, občas také starověké Řecko a Řím nebo také původní obyvatele Ameriky.

Holý Nový svět?

O původu druhů či O vzniku druhů je kniha, v níž britský přírodovědec Charles Darwin 24. listopadu 1859 poprvé uveřejnil svou evoluční teorii, založenou na přírodním výběru, tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí. (Wikipedie) Fotka od Getty Images

Bílým osadníkům v 17. a 18. století, kteří se příliš nestarali o ochlupení v podpaží, na nohou a v ohanbí, se jevila hladká pokožka amerických domorodců zvláštní a bizarní. Tento přístup se nicméně změnil od 19. století. Velký vliv sehrávaly také knihy Charlese Darwina O původu člověka a O pohlavním výběru, díky kterým se hladce oholené tělo stalo novým ideálem. Podle evolučního teoretika bezsrstý jedinec moderního druhu dokládá svou nadřazenost vůči chlupatým předkům.

Ženy jen bez

Nadměrné ochlupení, zejména u mladých žen, bylo považováno za neatraktivní a ošklivé. Jakmile móda po roce 1910 dovolila odhalit o několik centimetrů pokožky více, ženy trhaly své chloupky, voskovaly a experimentovaly ještě horlivěji.

Zdroj: www.spiegel.de, Beauty Active. Náhledová fotografie: Getty Images