Loot boxy jako nová forma gamblingu. Tajemné krabičky ohrožují mladistvé, regulace v Česku ale zatím zcela chybí

O patologických problémech spojených s hraním počítačových her, sázením a obecně hazardních hrách už bylo napsáno mnohé. V posledních letech se však objevuje fenomén ohrožující především děti a mladistvé. Tajemné krabičky s neznámým obsahem nacházející se ve videohrách, neboli tzv. loot boxy a skinny, zatím zůstávají v Česku bez většího povšimnutí – ať už z pohledu regulace či rodin. Především u mladistvých však mohou zapříčinit problém srovnatelný s gamblingem.

Riskování, moment překvapení, možnost získat jedinečnou výhru, nebo místo toho ztratit vložené peníze – tyto prvky jsou všem dobře známé z hazardních her. Postupně je však kopírují i další odvětví a tím se dostávají do nových oblastí, kde nemusí být z hlediska kontroly vždy adekvátně podchyceny. Jako například ve videohrách, které celosvětově hraje až 40 procent populace a neméně oblíbené jsou také u nás. A právě v nich stále více fungují  tzv. loot boxy – krabičky s neznámým obsahem, jejichž zakoupením můžete při hře dosáhnout lepších výsledků  – od zisku kvalitnějších hráčů ve sportovních simulátorech až po zbraně a dovednosti ve fantasy příbězích.

„Podle zahraničních studií víme, že až 58 procent her pro Google Play nebo App Store obsahují loot boxy. Mezi hráči si přitom až 78 % dospělých zakoupilo alespoň jeden loot box,“ poukazuje na značné rozšíření loot boxů Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH), který stojí za projektem Zodpovědné hraní.    

Podobné jako hazardní hry

Pro hráče jsou tyto zakoupené bonusy velkým lákadlem. Umožňují jim náhodně získat předměty, které by jinak při hře získat vůbec nemuseli. Princip je přitom jednoduchý: uživatel, který si ji zakoupí, dopředu neví, co konkrétně bude obsahem daného balíčku. A jako hráč se chcete za svoje peníze především bavit – vylepšit šance na postup ve hře, požitek ze hry či postavení. Předměty je navíc možné v samotné hře, nebo mimo ni, nějakým způsobem zpeněžit. Jejich riziko ale spočívá v podobnosti s hazardními hrami, které jsou definovány vkladem, náhodou a výhrou. Právě tyto předpoklady loot boxy zcela splňují.

„Nemůžeme opomenout, že loot boxy jsou jedním z mechanismů, které ve videohrách fungují. Videohry jsou poskládané tak, aby přinášely zábavu a motivovaly hráče k tomu, aby se ke hře vracel, hrál jí a v poslední době také stále častěji utrácel peníze. Loot box je tedy součástí stroje, který, když je dobře namazaný, přináší hráči silný herní zážitek, od kterého je někdy těžké se odpoutat,“ popisuje systém fungování loot boxů adiktolog Martin Zajíček z adiktologického centra Prevent 99. 

Nebezpečí hlavně pro děti

Podle dosavadních šetření a vědeckých studií hrozí v tomto směru riziko rozvinutí závislosti ve značné míře u dospívajících a mladistvých, pro které jsou hry snadno dostupné. Až 56 procent mobilních her obsahujících loot boxy je považováno za vhodné pro děti od sedmi let, 93 procent pro děti ve věku alespoň dvanácti let. Studie, které proběhly ve spolupráci univerzit v Plymouthu a Wolverhamptonu, poukazují na spojitost mezi nadměrnou zálibou v lootboxingu a gamblingem. Rovněž z nich vyplývá, že věková skupina mezi 16-24 lety, která nakupuje loot boxy, má vyšší pravděpodobnost, že se stane patologickým hráčem hazardních her než ostatní vrstevníci.

„Obecně se dá říct, že čím mladší člověk, tím nemá tolik uchopené vlastní sebepoznání a schopnost pracovat se svými prožitky. Mladí lidé se stále vyvíjejí, zrají. A to nejen fyzicky, ale i emočně, eticky. Mají omezenou sumu životních zkušeností, ze kterých mohou být moudří. To patří mezi důvody, proč jsou obecně děti a mladí dospělý ohroženější skupinou ve vztahu k rizikům rozvoje závislostního chování,“ rozvádí důvody, proč jsou mladiství jednou z hlavních ohrožených skupin, Martin Zajíček, který je odborníkem na gaming.

V Česku zatím bez jakékoliv regulace

Česká republika ale zatím žádné výraznější kroky, které by podchytily problematiku loot boxů, neučinila. Ministerstvo financí rozpracovalo před několika lety analýzu a zúčastnilo se jednání na mezinárodní úrovni o přístupu k loot boxům. V červnu 2022 se pak společně s dalšími 18 evropskými státy Česko přihlásilo ke Zprávě norského sdružení spotřebitelů o predátorských praktikách her.

„Bohužel v oblasti loot boxů se v Česku nestalo nic, což je vcelku alarmující zjištění,“ komentuje současný stav ředitel IPRH Jan Řehola. „Tímto přístupem ale pohřbíváme všechny změny v oblasti hazardních her, které stály hodně času, úsilí a peněz. Navíc si takto budujeme novou mladou generaci patologických hráčů, kterým bude jen těžko pomoci. Hned dvanáct ze třinácti zahraničních studií na problematiku loot boxů prokázalo jednoznačné souvislosti loot boxů s problémovým hráčským chováním. Pokud tomu chceme do budoucna zabránit, měla by se ČR inspirovat v zahraničí,“ upozorňuje dále Řehola.

Několik zemí již totiž přijalo opatření, které v oblasti loot boxů napomáhají prevenci nebo tento typ hraní rovnou zakazují – jako například Belgie s Nizozemskem, které je vnímají jako nelegální hazard. I Velká Británie přistoupila k omezení, když zakázala používání loot boxů v případě, že jejich obsah lze prodávat mimo samotnou videohru. V asijských zemích, konkrétně Číně nebo Jižní Koreji, musí vývojáři her zveřejňovat šance na výhru a ceny, v Japonsku jsou zase zakázány loot boxy v určitých typech her.

Důležitá je prevence. S tou můžete začít ihned

Princip, na němž loot boxy fungují, prohlubuje a rozvíjí škodlivé znaky nijak neomezeného hraní. Americká psychiatrická asociace registruje v souvislosti s patologickým návykem na videohry příznaky jako neschopnost hru vypnout, lhaní o počtu hodin strávených hrou, dále i odloučení od rodiny a přátel nebo problémy se začleněním v kolektivu. Hráči videoher s vysokou mírou závislosti pak mají subjektivně špatné pocity, když jsou v situaci, kdy nemohou hrát.

„Snaha o vytvoření domácích pravidel a jistá míra důslednosti a ochoty o těchto pravidlech mluvit, pomáhá,“ říká adiktolog Martin Zajíček, v souvislosti s tím, jak mohou rodiče k možné závislosti na hraní u svých dětí postupovat. „Sledovat je dobré zejména jak dítě hraní her prožívá. Jaké má další záliby, aktivity, plány. Ve vztahu k loot boxům jde zejména o ekonomické chování dítěte ve hře. Kupuje si ‚tajemné krabičky‘? Za jaké peníze? V jakém množství? Má vidinu, že následně získaný obsah může i dobře zpeněžit na obchodním fóru hry? Jaký je stav jeho hráčského konta? Jak vlastně zachází se svým kapesným?“ vyjmenovaná dále.

Pro samotné posílení prevence je ale v první řadě potřeba, aby se stát začal problematice loot boxů aktivně věnovat a stanovil jí jasné hranice a limity. Ty momentálně neexistují, což jenom vytváří půdu pro obcházení jinak funkční regulace hazardního segmentu. A nenápadným způsobem vážně ohrožuje děti a mladistvé.

zdroj: IPRH.cz, Titulní obrázek: Pixabay.com/Victoria_Watercolor