Podle tvůrců dokumentu Hitlerova DNA: Vytvoření diktátora pochází genetický materiál z kousku potahové látky, který v květnu 1945 vyřízl americký důstojník Roswell P. Rosengren. Genetici tvrdí, že porovnáním vzorku s Y chromozomem jednoho z Hitlerových žijících příbuzných potvrdili jeho pravost, což jim umožnilo vytvořit dosud nejpodrobnější genetický profil diktátora.
Analýza ukazuje, že Hitler byl nositelem mutace v genu PROK2, která je silně spojena s Kallmannovým syndromem. Tento stav může ovlivnit hormonální vývoj a způsobit nízkou hladinu testosteronu, nedostatečný vývoj pohlavních orgánů nebo nesestouplá varlata.
Zjištění jsou v souladu s lékařskou zprávou z roku 1923, která se objevila v roce 2015 a naznačuje, že Hitler skutečně měl takový problém. Genetici také poukazují na to, že přibližně 10 % nositelů této mutace může mít také výrazně menší penis, i když se jedná pouze o pravděpodobnost.
Jak píše The Telegraph, tým zdůrazňuje, že interpretace takových markerů může být nebezpečná – stejné predispozice se mohou vyskytovat u mnoha lidí, kteří nevykazují žádnou agresivitu. Klíčovou roli vždy hrají prostředí, výchova a historické okolnosti.
Dokument popisuje dlouhodobé spekulace, podporované propagandou a pozdějšími politickými prohlášeními, včetně prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, jako nepodložené. Podle vědců DNA jasně ukazuje na rakousko-německé kořeny, bez genetických stop židovského původu.
Odborníci také vypočítali takzvané polygenní skóre, které hodnotí genetickou predispozici k určitým duševním poruchám. Podle těchto výpočtů měl Hitler vyšší genetické riziko poruch autistického spektra, bipolární poruchy a schizofrenie.
Jedná se však o statistickou pravděpodobnost, nikoli o diagnózu. Podle vědců není možné zpětně určit duševní onemocnění na základě DNA.
Vedoucí projektu zdůrazňuje, že geny jsou pouze jedním z dílků skládačky. Dokument proto poukazuje na to, že ani ta nejpodrobnější genetická mapa nedokáže vysvětlit rozhodnutí, která z Hitlera udělala jednoho z největších zločinců 20. století.
Zdroj: The Telegraph, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Bundesarchiv, B 145 Bild-F051673-0059, CC BY-SA 3.0 de
