Podle údajů z 90 vysílačů umístěných na ptačích tělech během jejich první migrace dávají čápi letící z Polska do Afriky přednost spánku na budovách a stromech, a pokud je nemají k dispozici, nocují na zemi. Mnohé také nasvědčuje tomu, že čápům nevadí světlo a občas spí pod lampami.
Během ročních migrací urazí ptáci tisíce kilometrů. To vyžaduje, aby se připravili fyzicky i mentálně: musí vědět, kudy a jak létat. Autoři studie popsané na vědeckém portálu Science in Poland podotýkají, že v nejhorší situaci jsou mladí, nezkušení ptáci, kteří migrují poprvé a musí se dostat do bezpečného zimoviště. Je jasné, že není možné létat pořád, zvlášť když je let náročný a ptáci potřebují optimalizovat způsob cestování. Je to trochu jako řídit auto nebo létat letadlem – člověk potřebuje čas na natankování, jídlo a odpočinek.
Bez spánku nelze letět
Spoluautor článku publikovaného v Journal of Avian Biology, profesor Piotr Tryjanowski z Poznaňské univerzity přírodních věd, řekl: „Ptáci rozhodně potřebují přestávky, ale není to tak jednoduché, protože je musí trávit na zemi, kde je mnohem nebezpečněji než ve vzduchu. S největší pravděpodobností však dochází k odpočinku a spolu se spánkem, protože jak známo, bez spánku je mozek méně ostražitý, je lepší najít si dobré místo na spaní, a připravit se na následující náročný let. A co je mnohem zajímavější, zda lze spánek oddálit. A pokud ano, tak podle jakých faktorů,“ říká profesor Piotr Tryjanowski, spoluautor článku o migraci čápů bílých, publikovaném v Journal of Avian Biology.
Místa noclehu
Výzkum provedli vědci a přírodovědci, kteří analyzovali informace o místech a časech mezipřistání 90 čápů (z jižní části Polska) během jejich první cesty do Afriky. 41 z nich dorazilo do cíle, ostatní uhynuli (osm v noci). Stěhovaví ptáci nejčastěji nocovali na budovách a stromech, ale tam, kde nebyli k dispozici, nocovali na zemi, napsal Scienceinpoland.
Profesor Piotr Profus z Institutu ochrany přírody Polské akademie věd v Krakově řekl pro portál Scienceinpoland.pl: „Výběr míst pro přenocování je poměrně jednoduchá záležitost. Můžeme snadno pozorovat ptáky večer, když dokončí cestu, a shromáždí se na střechách domů, na stromech nebo dokonce na energetických sloupech.“
GPS nosí s sebou
K demonstraci toho, zda se čápi během spánku probouzejí nebo dokonce pohybují, použili vědci nové metody, například vysílače vybavené citlivou technologií GPS -GSM, která umožňovala sledování i velmi malých pohybů, uvádějí autoři publikace.
Joachim Siekiera ze Silesiana Group, který byl zodpovědný za nastavení vysílačů a kontrolu jejich technického stavu, řekl: „Vysílač samotný váží asi 20 gramů, méně než 1 procento hmotnosti ptáka, a jeho schopnosti jsou opravdu úžasné. Díky těmto zařízením jsme se dozvěděli mnoho o cestě polských čápů poté, co naši zemi opustí.“
Profesor Łukasz Jankowiak ze Štětínské univerzity dodal: „Samotný vysílač a jeho signál nestačí. Vědci musí získaná data ještě zpracovat a určit lokality. Informace o životě ptáka musí být kombinovány s vlivem konkrétních podmínek prostředí. To vyžaduje analýzu gigabajtů dat.
Světlo příliš nevyhledávají
„Překvapivě se v noci pohybovali méně blízko zdrojů umělého světla, jako jsou osvětlené ulice nebo dvory.“ Vědci došli k závěru: „Zdá se, že paradoxně umělé světlo zaručuje mladým čápům klid nebo alespoň menší vystavení útokům predátorů. Předchozí informace o útocích predátorů na spící ptáky byly pouze komické, ale v minulosti to byl určitě extrémně důležitý selektivní faktor.“
Zdroj: scienceinpoland.pl. Náhledová fotografie: Serhat Aktepe z Pexels
