Hledáte zaručenou radu, jak posílit imunitu a vyzrát nejen na sezónní virózy? Připravte si doma fermentovanou neboli kvašenou zeleninu. Jedná se o levný, snadný a hlavně zdravý způsob, kterým doplníte energii, dostanete organismus do formy a vyléčíte nejeden neduh. Nezáleží na tom, jaký stravovací systém upřednostňujete, kvašená zelenina se dá přidat ke všemu. Proti gustu žádný dišputát.
Přínosy domácí kvašené zeleniny
Fermentace představuje zdravý způsob, jak uchovat živiny, znásobit jejich množství a zajistit vyšší vstřebatelnost. Je dokázáno, že z kvašené zeleniny získáte větší podíl železa než ze zeleniny syrové. Zachovává vitamin C, který se běžnou pasterizací téměř nebo úplně vytrácí. Obsahuje také více druhů protirakovinných látek. Oceníte ji i v případě, že máte problémy s trávením, protože se jedná o nejlépe stravitelnou formu zeleniny, která předčí i vařenou úpravu. Zároveň napomáhá k lepšímu strávení těžších jídel a mírní negativní dopady jednoduchých cukrů.
Pravidelná konzumace kvašené zeleniny může pomoci s potravinovými alergiemi, vaginálními mykózami, astmatem, kožními a autoimunitními onemocněními, jelikož dodává do střev aktivní probiotické kultury, které zajišťují obnovu střevního prostředí, napomáhají detoxikaci a ničí škodlivé bakterie a kvasinky. To má vliv na naši imunitu a celkové zdraví včetně psychiky. Ne nadarmo se říká, že střeva jsou druhý mozek.
Příprava levou zadní
K samotnému kvašení nebudete potřebovat nic, co byste v kuchyni už neměli. Připravte si nůž, prkénko, struhadlo nebo robota na krouhání. Nemáte ale žádný kvašák? Nevadí. Někteří zkušení fermentáři ho ani příliš nedoporučují a radí využít klasické zavařovací sklenice.
Ingredience:
- zelenina (např. hlávkové nebo pekingské zelí, ředkev, mrkev, květák, řepa, paprika, cibule…),
- sůl (3 lžíce na cca 2 kg zeleniny, doporučuje se přirozená neupravená sůl jako je Himálajská krystalická nebo mořská nerafinovaná, ale můžete použít i běžnou kuchyňskou),
- koření a bylinky na dochucení (kmín, pepř, stroužky česneku, kurkuma, chilli papričky, rozmarýn, tymián,…).
5 kroků k rychlokvašené zelenině:
- Vyberte zeleninu, která není poškozená, důkladně ji omyjte a oškrábejte.
- Nakrájenou nebo nastrouhanou zeleninu smíchejte a promačkejte s připraveným množstvím soli.
- Dochuťte kořením nebo bylinkami a napěchujte zeleninu až po okraj pečlivě vymytých sklenic. Zaplnění celé sklenice je nejen pro začátečníky nejjednodušší způsob, jak vytlačit ven všechen vzduch, který je při kvašení nepřítelem číslo jedna a často stojí za neúspěšnými pokusy.
- Uzavřete víčkem, postavte do jiné nádoby nebo na talíř, jelikož během kvašení vzniká šťáva, která může vytékat ven, a nechte cca 7 dní při pokojové teplotě pracovat. Jen dejte pozor, aby sklenice nestála na přímém slunci.
- Proces kvašení dosahuje vrcholu okolo 6. dne. Jakmile se přestanou tvořit bublinky, je zelenina připravena ke konzumaci. Dotáhněte víčko a zeleninu přendejte do lednice nebo na jiné chladné místo.
- Už egyptská královna Kleopatra si pravidelně dopřávala fermentovanou zeleninu, aby si zajistila přetrvávající krásu.
- Ve středověku se kvašené zelí podávalo mongolským vojákům pro udržení co největší fyzické síly.
- Slyšeli jste někdy o bohovi fermentovaného jídla? V Litvě takového uctívali v předkřesťanské době. Nazývali ho Rūgutis.
- Holandští mořeplavci na rozdíl od námořníků z jiných zemí vydrželi dlouhé mořské výpravy díky zásobě fermentovaného zelí.
- James Cook dostal v roce 1776 ocenění za to, že dokázal díky kvašenému zelí zamezit propuknutí kurdějí u britských námořníků. Významnou roli v tomto případě hrál vitamin C, jehož nedostatek kurděje způsoboval.
- Italský mořeplavec Amerigo Vespucci se původně živil obchodováním s fermentovanou zeleninou.
- I Kryštof Columbus propadl fermentaci. Pro tento účet pěstoval okurky na území dnešního Haiti.
- V období 2. světové války byla kvašená zelenina v USA považována za tak podstatnou součást jídelníčku, že byla zařazena na seznam potravin, které byly dostupné v omezeném množství, a k jejich zakoupení bylo potřeba mít potravinové lístky.
Zdroj: MACHALA, PETR. Kvašená zelenina: pro zdraví a vitalitu. 2. doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2015. 184 s. ISBN 978-80-7263-972-4, Náhledový obrázek: Gettyimages
