Dlouho se o tom spekulovalo, ale nový objev možná konečně vysvětlí, jak se starověkým Egypťanům podařilo postavit monumentální pyramidy v Gíze. Klíčem k tajemství je podle všeho staré, dnes vyschlé rameno Nilu, které kdysi teklo přímo kolem pyramid.
Vědci tvrdí, že tato vodní cesta sloužila jako přírodní „dálnice“, po které mohli přepravovat obrovské kamenné bloky potřebné k výstavbě pyramid. A právě díky dostupnosti vody vzniklo v oblasti Gízy mimořádně husté „shlukování“ pyramid. Pod povrchem se skrýval „neviditelný svět“. Objev byl učiněn pomocí satelitní radarové technologie, uvádí IFL Science.
Objev učinil egyptolog Dr. Eman Ghoneim, který pomocí satelitních radarových snímků prozkoumal údolí Nilu. Data odhalila skrytou síť řek, která nebyla na povrchu po tisíce let.
Ghoneimová představila výsledky na 13. kongresu egyptologů a popsala je jako průlomové. Pro IFLScience uvedla, že vodní rameno bylo obrovské – v některých místech až půl kilometru široké, srovnatelné s velikostí současného toku Nilu. „Nebyla to malá odnož. Byla to významná odnož řeky,“ zdůraznila. Nově objevená odnož, pojmenovaná Ahramat Branch, kdysi tekla z Gízy do Fayúmu. A co je nejúžasnější – podle výzkumu procházela kolem 38 různých pyramid.
Ačkoli nebylo stoprocentně potvrzeno, zda tato větev existovala v době výstavby pyramid během Staré a Střední říše (přibližně před 4 700 lety), důkazy jsou přesvědčivé. Podle Ghoneima se mnoho pyramid nacházelo „přesně na březích objeveného ramene řeky“. Mohly tedy fungovat jako „údolní chrámy“, které sloužily jako přístavy, kde se vykládaly stavební materiály přepravované po vodě.
Zdroj: IFL Science, Titulní obrázek: Pixabay.com / Simon






