Název „ruské kolo“ je v češtině vcelku zažitý (podobně jako „ruské vejce“ či „ruská zmrzlina“) a nebýt letošní války, byl by vnímán i celkem politicky neutrálně, zajímá se o původ českého slovního spojení autor dotazu na portálu Ptejte se knihovny.
Ptejte se knihovny je koordinovaná dotazovací služba českých knihoven, která navázala na praxi dotazovací služby Referenčního centra Národní knihovny.
Autor výše citovaného dotazu přidává svoji domněnku: „Moje babička se narodila v roce 1893. Ve svém mládí odjela za prací do Vídně, kde poprvé viděla v parku Prater Riesenrad – obří kolo. I na tehdejších pohlednicích je napsáno Wienner Riesenrad in Prater. Proto se velmi divila, proč se po roce 1948 začalo tomuto kolu říkat ruské. Proto se šla zeptat na MNV, proč se podobné kolo v pražských Holešovicích jmenuje ´ruské´. Na úřadě plném komunistů jí odpověděl ten nejchytřejší, že je to naprosto jasné. Je to překlad z němčiny – riesen = ruské, Rad = kolo“. (Až na to, že to jasné riesen znamená obří, obrovský).
Odpověď není tak jasná…
Server Ptejte se knihovny poskytl dotazujícímu obšírnou odpověď. Samozřejmě i se zdroji čerpaných informaci, které pro náš článek vynecháváme, ale můžete si je otevřít přímo na stránce s odpovědí:
Na volném internetu se nenachází takové vysvětlení původu názvu ruské kolo, které by bylo jednoznačné a podloženo relevantními informačními zdroji. Vysvětlení nenabízejí ani různé slovníky českého jazyka nebo odborné články.
Hrál roli osmačtyřicátý?
Jednou z hypotéz je, že kolu se začalo říkat ruské až po roce 1948 v souvislosti s mezinárodní geopolitickou situací Československa. Tato hypotéza se však ukazuje být nesprávná. Při vyhledávání v digitální knihovně Kramerius jsme objevili zmínku o ruském kole na území Čech již z roku 1912.
Noviny Venkov přinesly zprávu o tom, že v rámci „Severočeské výstavy v Mladé Boleslavi“ bylo postaveno ruské kolo. Rovněž o organizaci výstavy informovaly Národní listy: „Zábavní park byl během posledních dní doplněn několika podniky, koncem tohoto týdne postaveny budou: ruské kolo, palác přeludů, čertovo kolo.“
Zdá se, že zábavné atrakce byly součástí podobných velkých akcí v českých zemích už před první světovou válkou a po vzniku první Československé republiky tomu nebylo jinak. Na mezinárodním vzorkovém veletrhu v Praze v roce 1921 se v tzv. „veselém koutku“ nacházelo mimo jiné i ruské kolo.
Nebo snad meziválečné události?
Zmínky o ruském kole se v rozličném kontextu v novinách objevují během celého meziválečného období. Záznamy vyhledané v digitální knihovně uvádíme chronologicky:
-Na staročeském posvícení ve Vršovicích nechybělo ani vysoké ruské kolo.
-Ruské kolo jako atrakce na pražské matějské pouti – zde použito i označení „americká houpačka“: „Ruské kolo, jemuž jsme kdysi říkali americká houpačka, vás tu vyveze do závratné výšky.“
Ruské kolo tedy bylo pod tímto názvem známou zábavnou atrakcí již několik desetiletí před rokem 1948.
Ruští světští vyrazili do světa?
Další hypotézou o možném původu názvu ruské kolo je ta, že to byli právě ruští kolotočáři, kdo tuto atrakci rozšířil v Evropě. Toto tvrzení se objevuje také ve studentské závěrečné práci zabývající se Londýnským okem (největší vyhlídkové -ruské- kolo v Evropě, v angličtině zvané London Eye – pozn.).
Autor práce uvádí, že počátky menších zábavních kol se datují již dříve. Asi v 17. století se v Bulharsku objevují tzv. kola potěšení, dosahující výšky několika metrů, nejčastěji tvořená z dřevěných profilů nesoucí proutěné židle po svém obvodu. Kolo bylo poháněno mužskou silou. Dalšími zeměmi provozujícími tuto atrakci byly Indie, Rumunsko, Turecko, Anglie, ale i Rusko. Podle autora se původní konstrukce kola dostala do Evropy zejména přes Rusko a soudí, že právě proto se v některých zemích stále používá označení ruské kolo (neodvolává se ale přitom na zdroj).
Mezinárodní označení „ruské kolo“
Tento název nepronikl jen do českého a slovenského jazyka. Také v němčině je známý název „Russenrad“ (ruské kolo anebo též „Russische Schaukel“ – ruská houpačka) označující právě tuto zábavnou atrakci. Spojuje se zejména s Oktoberfestem v Mnichově, kde patří k tradičním zábavným atrakcím od roku 1925. Německé zdroje uvádějí, že tyto atrakce byly populární již mnohem dříve v Rusku a v Turecku. Německá wikipedie se domnívá, že název je odvozen podle toho, že nápad na sestrojení takové atrakce pochází z východní Evropy ze 17. století.
Kolo přichází z východu
Na základě informací, které se nám podařilo dohledat, se přikláníme k vysvětlení, že na ustálení pojmenování ruské kolo měl vliv původ atrakce. Několik zdrojů uvedlo, že předchůdci prvního velkého ruského kola (sestrojeného G. Ferrisem v roce 1893 v Chicagu) se objevovali ve východní Evropě, resp. v zemích na východ od Evropy. Je tedy možné, že tato atrakce byla do Evropy přinesena z východních zemí, například i rusky mluvícími představiteli. A jelikož se pojmenování ruské kolo vyskytuje i v německém jazyce, zdá se nám nepravděpodobné, že by šlo o chybu překladu názvu Riesenrad, což je pojmenování známého historického kola ve vídeňském parku Prater.
Zdroj: ptejteseknihovny.cz. Náhledová fotografie: Image by frimufilms z Freepik
