Proč chtěl Hitler napadnout Spojené státy? Protože chtěl ovládnout celý svět. Měl plány, pokud vyhraje druhou světovou válku

Po dlouhou dobu se historici snažili zjistit, kolik toho Amerika věděla o tom, co se dělo v nacistickém Německu, a projekt amerického Muzea holocaustu, který má dokumentovat novinové titulky z té doby.

V každé hodině dějepisu se učí, že to byl útok na Pearl Harbor, který nakonec přiměl USA k tomu, aby se do toho zapojily, ale věc se má takhle: Hitler a nacistické Německo vyhlásili válku Státům dříve, než americká vláda mohla vydat své prohlášení. Hitlerova hra přišla čtyři dny po útoku na americké půdě, a jak vysvětluje The Wall Street Journal, přišla uprostřed názorů, které značně podceňovaly, čeho jsou USA – relativně čerstvě po Velké hospodářské krizi – schopny.

Historie hovoří velmi jasně o Hitlerově neúnavném pochodu Evropou a jeho touze po obnově pod vlajkou Třetí říše. Ale co za Atlantikem? Duffy, historik a autor knihy „Zaměřte se na Ameriku. Hitlerův plán na útok na Spojené státy“, říká, že je to o něco méně jasné a historici dlouho debatovali o tom, kolik toho Hitler chtěl.

Duffy říká, že nejpravděpodobnější odpovědí je, že Hitler měl v úmyslu ovládnout svět. Cituje dopis Rudolfa Hesse z roku 1927 londýnskému nacistovi Walteru Hewelovi, ve kterém Hess o Hitlerově kázání napsal: „(Světový mír) bude uskutečnitelný pouze tehdy, když jedna mocnost, rasově nejlepší mocnost, dosáhne úplné a nezpochybnitelné nadvlády. Tato moc pak může poskytnout jakousi světovou policii“, což se zdá potvrzovat, že existovaly plány, že dokonce i Amerika spadne pod jurisdikci globální nacistické agentury pro vymáhání práva.

Hitler měl rozhodně zálusk na USA: Ačkoliv The National Interest nazývá nacistický pokus o stavbu bombardéru, který by mohl přeletět Atlantik, idiotským plýtváním zdroji, myšlenka za stavbou něčeho, co se doslova nazývá Amerikabomber, znamená, že USA byly na seznamu, na kterém nikdo nechce být. A to, jak říká Duffy, k tomu patřilo. V roce 1941 začal nacistický režim plánovat poválečný svět. V první řadě to znamenalo masivní námořnictvo se stovkami ponorek, ukotvené 25 bitevními loděmi a 150 torpédoborci.

Na jaře 1941 vyslal časopis LIFE dopisovatele a bývalého belgického velvyslance Johna Cudahyho, aby informoval o tom, co se děje v Německu. Cudahy se setkal se samotným Adolfem Hitlerem, který začal poukazem na to, že konvoje – stejně jako ty, které USA posílaly do Británie – znamenají válku.

Cudahy tedy přešel přímo k věci a zeptal se Hitlera, jaké jsou jeho plány ohledně USA. Vysvětlil, že lidé mají obavy a že většina Američanů podporuje myšlenku jít do války proti nacistickému Německu, protože se obávají, že jakmile Evropa padne, budou další na řadě. Hitler, který mluvil prostřednictvím tlumočníka – řekl, že tato myšlenka je absurdní. Cudahy napsal: „Smál se tomu a odmítal mě brát vážně. Řekl, že myšlenka invaze na západní polokouli je asi tak fantastická jako invaze na Měsíc.“ Hitler také řekl, že nemůže uvěřit, že si to Američané myslí: „Měl příliš vysoké mínění o inteligenci a zdravém rozumu Američanů,“ napsal Cudahy.

Když John Cudahy z časopisu LIFE mluvil v roce 1941 s Adolfem Hitlerem, zeptal se ho na další obavy, které Amerika měla v souvislosti s vítězstvím nacistů. I kdyby se nacisté nepřehnali přes severoamerický kontinent jako ten evropský, stále existovala možnost, že ovládnou globální ekonomiku k naprostému zničení všech ostatních.

Hitler řekl, že ani zde se USA nemají čeho obávat, protože nejenže má v úmyslu zlepšit životy a pracovní podmínky běžných Němců, jakmile skončí otravná válka, ale jeho vize mezinárodního poválečného obchodu byla postavena na výměně zboží za zboží.

Všechno to vycházelo z mýtu o bodnutí do zad, který americké Muzeum holocaustu popisuje jako přesvědčení, že německá porážka v první světové válce nepřišla na bojišti, ale kvůli špionáži, sabotážím a úskokům na domácí frontě. To vše samozřejmě údajně vedli ti, kteří se měli stát nepřáteli nacistického státu, včetně Židů, liberálů a komunistů.

Adolf Hitler napsal slavnou knihu „Mein Kampf“, ale méně slavnou knihu napsal i druhou knihu, velmi přímo pojmenovanou „Hitlers Zweites Buch“ neboli „Hitlerova druhá kniha“. Podle knihy „Target America: Hitler’s Plan to Attack the United States“ byla kniha napsána v roce 1928, ale vydána až v roce 1961. Nastínil sérii tří konfliktů a teprve při třetím se Hitler dostal k USA.

Hitler viděl, jak se jeho Německo utká s Francií, aby získalo zpět to, co ztratilo po první světové válce. Pak se chystal zamířit na východ a zmocnit se Sovětského svazu veškeré půdy – a zemědělských zdrojů – které potřeboval. A pak? Na Ameriku, o které napsal, že je „skutečnou hrozbou pro německou nadvládu nad světem“.

O posedlosti Adolfa Hitlera postavit se Sovětskému svazu toho bylo napsáno hodně, ale podle cambridgeského historika Brendana Simmse byl stejně posedlý Spojenými státy. Simms řekl ExBerlineru natolik, že to formovalo politiku napříč Třetí říší. Simms vysvětluje, že čím více výzkumu prováděl, tím více zjišťoval o Hitlerově zaměření na Ameriku: „Stalo se naprosto zřejmým, že ‚Anglo-Amerika‘ – to je můj výraz, Hitler měl tendenci o nich mluvit jako o ‚Anglosasech‘ – byla největším dítětem v bloku, jeho hlavním cílem, jeho hlavním nepřítelem, partnerem, kterého by měl rád. Největší prvek jeho reality.“

Zdroj: grunge.com, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Nedim Sancar, CC BY-SA 4.0