Karolína se vydala do Chorvatska, aby nabrala sílu na další pracovní zápřah. Místo koupání v moři se ale seznámila s mužem, který sdílel její životní názory.
Pandemický rok byl dlouhý
„Uplynulý rok byl velmi těžký. Naší firmě se nedařilo a museli jsme hledat novou možnost, jak oslovit klienty. V reálu to znamenalo denně několik hodin přesčasu, samozřejmě neplaceného. Nikdo si nebyl jistý svým příjmem, vůbec jsme netušili, jaká další nařízení budeme muset dodržovat. V květnu už mi bylo jasné, že potřebuji pauzu a že to takto dále nejde,“ uvádí Karolína.
Chorvatsko – jasná volba
„Chorvatsko miluji od malička. Neváhala jsem ani minutu a když jsem věděla, že se tam v červnu budu moci dostat, objednávala jsem ubytování na penzionu. Nikdo nechtěl jet, ale to mi nevadilo. Těšila jsem se na moře a na odpočinek. Potřebovala jsem si odpočinout od všech těch nařízení, ze kterých už nám v práci šla hlava kolem. Mnohokrát už jsem přemýšlela, že si najdu klidnější místo, které není těmi omezeními tak zasažené. První krok byl ale jasný – nejprve relax.“
Pohoda na pláži
„Už při cestě do Brely jsem měla skvělý pocit. Konečně mám volno! Počasí hlásí skvělé, bude to bezvadné! S sebou jsem měla malý kufřík s pár nezbytnostmi. Po příjezdu jsem se ihned „vyvalila“ na pláž a pustila si svou oblíbenou hudbu do sluchátek. Konečně pohoda!“
Četl moji oblíbenou knihu
„Když jsem si pak šla zaplavat, viděla jsem, jak jsou pláže vcelku prázdné. Kousek od mého místa seděl nějaký muž a četl si. Když jsem přišla blíž, viděla jsem, že si čte moji oblíbenou knihu od Christiny von Dreien. Úplně jsem zůstala v úžasu a dala se s ním do řeči. Skvěle jsme si povykládali o tom, jak sdílíme názor na celou tu „pandemii“, dodává Karolína.
Nejlepší dny, co jsem si mohla přát
„Rakušan Markus měl stejný plán jako já, jel si k moři odpočinout od starostí. Měli jsme si skutečně co říci. Najednou mi došlo, že byl můj uplynulý rok velmi hektický, a že jsem pro pracovní povinnosti málokdy myslela na sebe a na radost. Najednou jsem jí měla plnou náruč! Chodili jsme spolu na procházky, debatovali o všem možném, koupali se v krásném moři. Padli jsme si zkrátka do noty.“
Je z toho láska jako trám
„Nebylo nejmenších pochyb o tom, že jsme se hledali, až jsme se našli,“ říká Karolína. „Cítila jsem se tak šťastná, jako nikdy v životě. Jen pro to, že jsem našla spřízněnou duši. Třeba jsme jen mlčky seděli a koukali na hvězdy. Bylo to prostě krásné seznámení. Nic moc jsme si sice při odjezdu neslibovali, ale když jsem nyní zpět v práci, Markus mi pomocí video hovoru telefonuje a domlouváme se, kde se sejdeme.“
Karolína našla své životní štěstí díky náhodě. Rozhodla se, že si potřebuje oddechnout a nehleděla na okolí a jela sama. Nyní se na konci srpna s Markusem opět uvidí, tentokrát na půl cesty mezi jeho a jejím domovem.
Zdroj: Redakce. Náhledový obrázek:
Článek vychází z příběhu zaslaném naší čtenářkou. Z důvodu ochrany soukromí nebudeme uvádět skutečná jména. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
