Když se „pití, abyste to zvládli“, stane důvodem k obavám. Kvůli nadměrnému stresu a obavám co bude dál, se mnoho lidí obrací k únikovým cestám v podobě alkoholu a drog. A v těžkých dobách prokazatelně nejvíce.
Spotřeba těchto stimulantů bývá v krizových dobách vyšší, jako tomu bylo například za pandemie koronaviru, shrnuje studie na portálu MDPI (Multidisciplinary Digital Publishing Institute).
Mnoho zlozvyků používáme právě k tomu, abychom odstranili nepříjemné pocity a utekli z „neřešitelné“ reality. Jenže jejich uklidňující efekt je pouze krátkodobý a v dlouhodobém užívání náš stav o hodně zhoršují. V době krize – které je přímo strůjcem špatných pocitů – hrozí, že jim budeme propadat mnohem více než jindy, napsal server Thedacare.org.
Rizika opilosti
V České republice je alkohol droga číslo jedna. Jeho nebezpečí je prohloubeno ještě více jeho rozšířenosti a společenskou tolerancí. Například užívání heroinu je mezi lidmi nepřijatelné, kdežto opít se, je společensky stále v pořádku. Tímto podceňováním nezdravá konzumace alkoholu stoupá. Jenže ta může uštědřit velkou ránu našemu duševnímu zdraví.
Nekonečná kocovina
Pokud pijeme tak, že si každý večer na uklidněnou po práci dáme 4 až 5 piv či lahev vína, potom efekt pití alkoholu může být mnohem nebezpečnější, něž kdybychom alkohol po malých dávkách rozdělili do celého dne. Důsledek si můžeme představit jako „prodlouženou“ (nebo nekonečnou) kocovinu, kterou si vlastně díky její dlouhodobosti a jemnosti neuvědomujeme.
Má ale všechny své příznaky: drobné úzkosti, rozmrzelost, u někoho i agresivita, nechuť k jídlu a podobně (byť jsou z počátku velmi slabé). Protože pijeme dostatečně často, máme takovou malou kocovinu vlastně pořád a podobně jako ryba ve vodě brzy zapomeneme, v čem vlastně plaveme, protože nás alkohol neustále obklopuje.
Morální kocovina
Právě alkohol má na svědomí, že ztrácíme zábrany a bouráme hranice, které máme v životě jindy velmi pevně nastaveny. Ráno se probudíte a s hrůzou si uvědomíte, že jste se předchozí den nechovali zrovna společensky – příkladem můžou být hádky s přáteli, tančení na stole, volání bývalým partnerům a tak dále. Lehkovážné jednání, kterého se během stavu opilosti dopouštíme, může mít v současné krizové situaci důsledky mnohem drastičtější. Především vystavujeme sebe a své okolí „infekci“ a nemáme kontrolu nad svými činy, za které se pak můžeme stydět, vyčítat si je, nebo případně mohou mít dlouhodobější následky.
Kdo by alkohol neměl pít vůbec?
Pokud víte, že má na vás alkohol v aktuálním období nedobrý psychický efekt, nebo konzumujete alkohol proto, abyste snížili stresy a úzkosti, hrozí, že budete zvyšovat dávky a váš psychický stav bude o to horší. Raději nepijte vůbec a pro snížení stresu si najděte jinou cestu.
Omezte drogy a experimentování s nimi
To, co jsme výše zmínili o alkoholu, platí nepochybně i o jiných látkách, které jakýmkoliv způsobem ovlivňují naši psychiku. Psychologický výzkum efektů drog ukazuje, že prožitky, stavy a nálady, které drogy vyvolávají, nejsou ovlivněny pouze samotným složením látky, ale také prostředím, současnou situací a osobním nastavením. A i když si myslíte, že pití nebo užívání různých stimulantů máte plně pod kontrolou, není tomu tak, protože v takovém radikálně změněném prostředí nemůžete vědět, co vám vaše psychika naloží a jestli to zvládnete.
Podle serveru Thedacare.org alkohol a drogy sice mnoho lidí používá k útlumu či nabuzení své nálady a k řešení různých nepříjemných psychických problémů a stavů, ale jejich užívání má obvykle úplně opačný dlouhodobý efekt v podobě zhoršení úzkosti, deprese nebo jiných duševních poruch.
Zdroj: thedacare.org, mdpi.com. Náhledová fotografie: lyashenko z Freepik
