14. července uplynulo 90 let od chvíle, kdy nacisté přijali zákon zakazující vznik nových politických stran, přičemž jako jediný politický subjekt byla uzákoněna krajně pravicová a antisemitská Národně socialistická německá dělnická strana (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP) vedená Adolfem Hitlerem.
Necelý měsíc po Hitlerově jmenování říšským kancléřem zinscenovali nacisté 27. února 1933 požár Říšského sněmu, z něhož obvinili komunisty. Hned druhý den po požáru podepsal říšský prezident von Hindenburg dekret „na ochranu lidu a státu“ a k „odvrácení komunistických násilných činů ohrožujících stát“. Tento tzv. dekret o požáru Říšského sněmu zrušil základní práva stanovená ústavou Výmarské republiky, mezi něž patřila osobní svoboda, svoboda projevu a svoboda shromažďování.
Navzdory rozpoutanému teroru nedosáhli nacisté ve volbách do Říšského sněmu, které se konaly 5. března 1933, absolutní většiny. V posledních předválečných volbách, kterých se zúčastnilo několik politických stran, získali 43,91 % hlasů. Čeho se jim však podařilo dosáhnout, byl značný nárůst počtu členů. Zatímco v lednu 1933 registrovala NSDAP asi 850 000 členů, po březnových volbách jich měla již dva a půl milionu.
Dne 23. března 1933 nacisté prosadili v Říšském sněmu (Reichstagu) takzvaný Ermächtigungsgesetz. Pro tento zákon, který fakticky zbavoval poslance jejich pravomocí, protože umožňoval vládě přijímat zákony bez souhlasu Říšského sněmu, hlasovalo 444 poslanců, zatímco 94 sociálních demokratů bylo proti.
Hitlerova NSDAP pokračovala v systematické likvidaci politických stran a odborů. Po komunistech a sociálních demokratech nacisté 27. června 1933 rozpustili Německou státní stranu (Deutsche Staatspartei, DStP) a krátce nato Německou lidovou stranu (Deutsche Volkspartei, DVP). V červnu 1933 ukončila svou činnost i Německá národní lidová strana (Deutschnationale Volkspartei, DNVP), která s nacisty spolupracovala.
Likvidace politických stran v nacistickém Německu byla dokončena necelých šest měsíců po Hitlerově nástupu k moci zákonem proti zakládání nových stran. Ten byl přijat Říšským sněmem 14. července 1933. Zákon, který vstoupil v platnost o dva dny později, se skládal pouze ze dvou paragrafů. První z nich prohlašoval NSDAP za jedinou politickou stranu v zemi, druhý stanovil, že každému, kdo se pokusí založit politickou stranu, hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky.
zdroj: cas.sk, wikipedia, Titulní obrázek: Pixabay.com/JacekAbramowicz
