Posádka ve složení Eugene Cernan (velitel), Harrison Schmitt (pilot lunárního modulu) a Ronald Evans (pilot velitelského modulu) odstartovala 7. prosince 1972 z mysu Canaveral na Floridě.
Zatímco velitelský modul America s Ronem Evansem na palubě pokračoval v obletech Měsíce (celkem 75 obletů), lunární modul Challenger s Cernanem a Schmittem přistál 11. prosince 1972 na povrchu Měsíce v údolí Taurus-Littrow v měsíčním Mare Serenitatis. Na povrchu Měsíce pak strávili celkem 75 hodin.
Během této doby uskutečnili 3 výstupy na povrch v celkovém trvání 22 hodin a 4 minuty, při nichž prozkoumali s použitím lunárního vozítka Lunar Rover celkem 33,8 km údolí Taurus-Littrow.
Během návratu k Zemi uskutečnil pilot velitelského modulu Ronald Evans výstup (tzv. EVA) do otevřeného vesmíru v délce 1 hodiny a 6 minut, při němž vyjmul z kamery umístěné na vnějším plášti Apolla 17 tři kazety s naexponovaným filmem.
Velitelský modul Apolla 17 přistál 19. prosince 1972 v Tichém oceánu poblíž souostroví Samoa (přibližně 640 metrů od předpokládaného bodu přistání) ve vzdálenosti 6,5 km od záchranné lodi USS Ticonderoga. Mise překonala několik rekordů v kosmických letech s posádkou: Nejdelší přistání na Měsíci, nejdelší mimovozidlové aktivity (moonwalks), největší odebraný měsíční vzorek, nejdelší doba strávená na oběžné dráze Měsíce.
Velitel Apolla 17 Eugene A. Cernan se zapsal do historie jako poslední člověk, který zanechal své stopy na Měsíci. Během svých procházek po povrchu měl s sebou také československou vlajku jako symbol svého vztahu k předkům, pocházejícím z Čech a ze Slovenska. Později ji věnoval Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově.
zdroj: History.com, Titulní obrázek: Pixabay.com / a_scarcy






