Dělat kata, to nebylo jen tak

Ve středověku byl jednou z důležitých postav v místech, kde měli právo meče, tedy popravovat, kat. Popravit viníka totiž nebylo tak snadné. Poprava musela být provedena tak, aby popravený zemřel takříkajíc na první dobrou. A tak nebylo divu, že kat chtěl být za takovou práci dobře zaplacen. Nejenže měl totiž zkrvavené ruce, ale navíc ho lidé v ulicích města osočovali. Někteří proto, že se ho báli, jiní proto, že nevěděli, kdy mu padnou do rukou. Aby si takový kat nemohl nic účtovat, stanovila mnohá města za jeho práci ceník. Kolínský arcibiskup prý již v roce 1757 navrhl stanovit ceník úkonů, za které má kat plné právo vybírat peníze.

A tento ceník děsí lidi ještě dnes… Ceny byly stanoveny v císařských tolarech:

Za stětí a upálení… 5 tolarů
Za provaz potřebný k tomuto úkonu a za přípravu a zapálení hranice 2 tolary.
Za uškrcení a upálení … 4 tolary
Za upálení zaživa … 4 tolary
Za vyříznutí jazyka a následné spálení úst rozžhaveným železem 5 tolarů
A několik dalších činů.


Vidíte, že i ve středověku, a dokonce i později, a dokonce až dodnes, si lidé vedli řádné účty.

zdroj: z knihy Čarodějnice, Titulní obrázek: Pixabay.com/markusspiske