Čeští manažeři a manažerky se práci s umělou inteligencí (AI) rozhodně nevyhýbají. Obecně sice platí, že přes 40 % lidí vnímá AI jako ohrožení jejich pracovních pozic, její postupné začleňování do firemních procesů se ale stává nevyhnutelným – a to mimo jiné z hlediska konkurence na trhu. Více než 70 % pracovníků by navíc na AI nástroje rádo přehodilo část svých úkolů. Technologie tak přirozeně proniká do všech profesí a usnadňuje celou řadu postupů.
Umělá inteligence dnes pomáhá například s rychlým překladem textů, rozšiřuje už tak širokou lidskou kreativitu, zvládá administraci firemních dat, umí vytvářet marketingové materiály všeho druhu, a dokonce se podílí i na vysoce odborných úkonech, jako je předvídání rizika v oblasti umělého oplodnění. Pohled na AI ale není černobílý – její integrace do pracovních rutin s sebou kromě zefektivnění práce nese i mnoho výzev, které zástupci a zástupkyně českého byznysu nejčastěji spojují s nedostatečnou originalitou či bezpečností digitálních technologií. Stále však převažuje snaha začlenit AI do práce tak, ať je její využití zodpovědné a prospěšné.
Přináší výhody i nové výzvy
Jedním z oborů, do kterých AI velmi rychle a již dlouho prorůstá, je překladatelství. Bohaté zkušenosti s tím má i ředitelka jazykové agentury Skřivánek Bronislava Chudobová. „V naší branži nejde o žádnou novinku. I proto je pro nás přirozené přecházet na nové AI technologie nejrůznějšího rázu. Vnímám je především jako prostředek nabízející nové možnosti a urychlující práci,” popisuje ředitelka. Strojový překlad se umí sám učit z předešlých textů a jeho největším přínosem je rychlost. „Blíží se k 1 200 slovům za sekundu, zatímco překladatelé zpracují zhruba 320 slov za hodinu,” vysvětluje Chudobová. Dodává však, že lidská posteditace textů je nadále nezbytná pro zajištění té nejvyšší kvality, jazykové správnosti a odborné přesnosti. „AI je i v našem oboru dobrý sluha, ale je třeba k němu přistupovat obezřetně – nejen při kontrole přesnosti. Například při využívání překladačů s otevřeným zdrojovým kódem roste riziko úniku či zneužití překládaných dat, takže by se neměly používat pro překlad citlivých informací. Zprostředkovatelé jazykových služeb by měli garantovat, že poskytnutá data jsou v naprostém bezpečí,” upozorňuje na závěr ředitelka.
Rozšířená, nikoliv umělá inteligence
AI je klíčový prvek pro rozšíření lidské schopnosti a kreativity, nikoliv její nahrazení, myslí si Lukáš Pilka, zakladatel a kreativní ředitel softwarové společnosti BlueGhost a vysvětluje „AI generátory a automatizace v navrhování uvolnily designérům ruce. Teď se můžeme odpovědněji ptát: Pro koho design vzniká? Jaký řeší problém? Může mu to pomoct? Funguje to? Alespoň v tomto ohledu, tak očekávám vyšší kvalitu výstupů – například aplikací, které opravdu budou uživatelům pomáhat.”Toto vnímání AI odráží přístup společnosti k technologii, kde člověk a jeho kreativita zůstávají v centru pozornosti.„Když budeme umělou inteligenci chápat jako rozšířenou inteligenci, směřuje nás to k její smysluplnější adaptaci. Já osobně se ji snažím maximálně využívat, jak v pracovním, tak osobním životě,“ vysvětluje Pilka.
Klíčová je eliminace rizika bezpečnosti dat
AI zasahuje v některých oblastech i do práce Veroniky Brázdilové, viceprezidentky Vodafonu pro firemní zákazníky. „Ve Vodafonu nyní testujeme a zvažujeme integraci do některých pracovních procesů. Jsme uprostřed řešení některých složitých otázek, které s sebou využívání AI nese. Pro nás je klíčové zabezpečení. A to jak v případě interního použití AI, tak jejího včlenění do nabídky řešení a služeb,“ říká Brázdilová. Podle ní AI pracuje s obrovským množstvím dat, což s sebou nese riziko. „A je na nás, abychom si nejdřív byli jistí, že dokážeme toto riziko eliminovat a veškerá data tak budou v bezpečí. Proto vymýšlíme, zkoušíme, testujeme,“ přibližuje Brázdilová, podle které bude hrát umělá inteligence důležitou roli do budoucna – perfektně zvládne administrativní věci, rutinní procesy a opakující se neměnné aktivity, které v současné době často velmi zatěžují zaměstnance. Dokáže si ty procesy i zoptimalizovat. „Díky tomu se budeme moci všichni soustředit na opravdu strategické věci. Záleží jen na nás, jestli dokážeme její výhody dobře uchopit a využít,” zakončuje viceprezidentka Vodafonu pro firemní zákazníky.
(Zatím) bez vtipu a osobitosti
AI prostupuje jak pracovní, tak i osobní životy. Jak to má Petra Šebo, která působí jako mentor a pomáhá firmám s řízením lidí a budováním strategií? „Mne zatím nijak zásadně neovlivňuje, obecně do marketingu už zasahuje ale dost silně. Ať už jde o texty nebo vytváření fotografií, obrázků nebo vizuálů v podstatě na jakékoliv téma,” přibližuje. O sobě ale říká, že je člověkem, který potřebuje za vším cítit duši. „Pokud jde o texty, z těch jsem zklamaná. Umělá inteligence podle mého úsudku není ani vtipná, ani osobitá. Nebo jsem takový text zatím nečetla. Co ale zvládá bravurně, tak je korporátní komunikace,” říká Šebo. Překvapením pro ni byly obrázky, za které by jí jedničku také nedala. Zároveň ale dodává, že v marketingu bude umělá inteligence hrát do budoucna důležitou roli. „Texty, grafiky, vizuály a další návrhy zvládne s dobrým zadáním podle mne dost snadno. Stále jsem ale na pochybách, jak daleko se dokáže dostat s originalitou a osobitostí,” zakončuje Šebo.
Nové možnosti léčby nejen neplodnosti
Marketingová manažerka IVF centra Clayo Clinic Zuzana Hlinková se s umělou inteligencí ve své práci setkává denně. „Využívání moderních metod je v oblasti umělého oplodnění naprosto klíčové. Jen díky tomu můžeme pacientkám přinášet stále nové možnosti léčby neplodnosti a plnit jejich sny o mateřství a rodině. Proto je pro nás klíčový i rozvoj umělé inteligence,” říká Zuzana Hlinková. IVF centrum Clayo vyvíjí vlastní AI systém CATI, který s léčbou pomáhá. „Na základě jeho předpovědi můžeme při IVF k transferu vybrat embrya s nízkým rizikem genetických abnormalit. Neinvazivní systém CATI totiž dokáže spojit znalosti a zkušenosti předního českého a slovenského embryologa Daniela Hlinky s daty, která pochází z neustálého monitorování embryí. Systém k predikci využívá analýzu z více než 20 tisíc embryí,“ přibližuje Hlinková využití AI při umělém oplodnění.
Titulní obrázek: Pixabay.com/geralt
