Princezna Margaret Rose, o 4 roky mladší než královna Alžběta II., zemřela ve věku 71 let v nemocnici krále Eduarda VII. v Londýně 9. února 2002. Její život byl poznamenán mnoha nemocemi, včetně migrén, bronchitidy, hepatitidy či laryngitidy. Co však ve skutečnosti stálo za zhoršením jejího zdravotního stavu?
Na rozdíl od Alžběty nebyla Margaret nikdy ztělesněním zdraví ani disciplíny. Po oznámení rozchodu s manželem, slavným fotografem Antonym Armstrongem-Jonesem (lordem Snowdonem, s nímž se rozvedla v roce 1978, šlo o první královský rozvod za 400 let), se v roce 1976 objevily i neověřené spekulace o pokusu o sebevraždu, které princezna sama nikdy nepotvrdila.
Měla totiž mnohem větší svobodu (ačkoli byla vázána stejnými tradicemi a předpisy, které pro ni platily jako pro člena britské královské rodiny, nemohla se proto například provdat za svou lásku Petera Townsenda, hrdinu bitvy o Británii a bývalého asistenta svého otce), než její starší sestra, která se jako budoucí královna musela od mládí chovat zdrženlivěji.
Podle opakovaně citovaných dobových zpráv vykouřila princezna v obdobích největší zátěže kolem 60 cigaret denně (jiné dobové zdroje z roku 1985 uváděly přes 40 denně, jednalo se o „silné chesterfieldky“).
Kromě toho měla ráda i kvalitní alkohol, především whisky. Říká se, že její ranní rutina začínala kouřením jedné cigarety za druhou už v posteli a pokračovala pozdní snídaní s alkoholem před obědem.
Kouření i pití se postupně podepsaly na jejím zdraví. Již v roce 1978 byla během cesty na Tuvalu hospitalizována v Sydney s vážným zápalem plic a ve stejném roce jí byla diagnostikována také hepatitida (zánět jater), onemocnění, které se u ní v roce 1984 vrátilo. A dokonce i gastroenteritida (akutní zánět sliznice žaludku a tenkého střeva).
Podle Cleveland Clinic může být hepatitida způsobena virovou infekcí, ale také nadměrným požíváním alkoholu, který přímo poškozuje jaterní buňky. Dobové bulvární noviny proto spekulovaly, že právě její celoživotní záliba ve whisky mohla hrát při jej opakovaných problémech s játry určitou roli, ačkoli to nebylo oficiálně potvrzeno. U hepatitidy si můžete všimnout příznaků, jako jsou průjmy, únava, pocit slabosti a celková nevolnost, ztráta chuti k jídlu.
V lednu 1985 byla ve věku 54 let přijata do londýnské nemocnice Brompton Hospital, kde jí chirurgicky odstranili malou část levého plicního laloku poté, co byl zjištěn nález vyvolávající podezření na nádor – onemocnění, na které zemřel i její otec, král Jiří VI. (rovněž vášnivý kuřák). Odstraněná tkáň se nakonec ukázala jako nezhoubná. Paralely s otcem však byly pro všechny zřejmé.
Takovýto zákrok (částečná resekce plic) bývá běžným diagnostickým i léčebným postupem při podezření na plicní nádory. Chirurg během operace odstraní podezřelé ložisko spolu s okrajovou částí zdravé tkáně, kterou následně vyšetří patologové. U dlouholetých kuřáků může odstraněná část plic zároveň vykazovat známky poškození způsobeného kouřením, to však není hlavním cílem operace.
Navzdory operaci se princezna k cigaretám vrátila již o několik měsíců později, zpočátku v mírnějším režimu kolem 30 cigaret denně, avšak v některých obdobích se vrátila prakticky ke své původní úrovni. S kouřením definitivně přestala až po dalším závažném záchvatu zápalu plic v roce 1993, tedy celých osm let po první operaci.
V roce 1999, během pobytu ve své soukromé vile Les Jolies Eaux na karibském ostrově Mustique, se princezně přihodila nešťastná nehoda. Místo sprchové hlavice si omylem napustila vanu přímo z kohoutků, přičemž v důsledku poruchy termostatu tekla voda blížící se bodu varu.
Podle tehdejších zpráv mohla za to, že si nebezpečnou teplotu vody nevšimla včas, částečně i Raynaudova choroba. Jedná se o poruchu krevního oběhu (typicky postihující prsty na rukou a nohou), která může souviset i s dlouhodobým kouřením (jedním z běžných spouštěčů je také stres) a může snižovat citlivost končetin na teplotu. Způsobuje epizodické křeče, brnění nebo pulzování a necitlivost.
Zdravotní problémy princezny v posledních letech života vyvrcholily sérií cévních mozkových příhod (mrtvic):
Únor 1998: první, mírná cévní mozková příhoda během večeře s přáteli na Mustique, spojená s mírnou poruchou řeči
Rok 2000: podle dobových zpráv utrpěla v Sandringhamu další, již druhou mozkovou příhodu, během níž byla popisována jako depresivní a izolovala se ve svém pokoji
Březen 2001: závažnější mozková příhoda, která jí ochromila levou polovinu těla a výrazně poškodila zrak; od té doby byla převážně odkázána na invalidní vozík a pomoc druhých
Podle Cleveland Clinic je opakovaný výskyt cévních mozkových příhod v krátkém časovém období pravděpodobnější u lidí, kteří mají neléčené nebo nedostatečně kontrolované rizikové faktory, jako je kouření, vysoký krevní tlak, migrény, konzumace alkoholu nebo cévní onemocnění.
Margaretino poslední veřejné vystoupení se konalo na konci roku 2001. Zúčastnila se oslav 100. narozenin princezny Alice, vévodkyně z Gloucesteru.
Zemřela krátce poté, 9. února 2002 ve věku 71 let v londýnské nemocnici King Edward VII’s Hospital (v té době přezdívané také „Sister Agnes“ podle její zakladatelky, sestry Agnes Keyserové).
Den před smrtí utrpěla další, tentokrát fatální mozkovou příhodu, po níž se její stav v průběhu noci zkomplikoval ještě srdečními potížemi. Zemřela klidně ve spánku v 6:30 ráno, po boku svých dvou dětí, vikomta Linleyho a lady Sarah Chatto. Zemřela přesně 50 let a tři dny po smrti svého otce, krále Jiřího VI.
Zdroj: ATI, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Eric Koch for Anefo, CC0
