V letech 1995 až 1996 Marc Dutroux držel ve sklepě šest dívek a zatčen byl až po několika pokusech. Navštěvovala ho i policie, která zpočátku ignorovala křik jeho obětí. Jeho vlastní matka ho nahlásila policii, protože v jednom ze svých belgických domů držel v zajetí několik dívek, uvádí allthatsinteresting.com.
V 80. letech byl dokonce odsouzen za únos a znásilnění několika mladých žen a dívek, ale v roce 1992 byl podmínečně propuštěn a jeho řádění začalo znovu o několik let později. Trvalo mnoho let, než ho policie znovu zatkla. Dozvěděli se, že unesl, znásilnil a mučil nejméně šest dalších dívek, z nichž čtyři zemřely. Největším překvapením bylo, že žil z vládních prostředků a drogy, které používal ke zkrocení svých obětí, platila vláda. To vyvolalo pobouření veřejnosti proti belgickým úřadům a také teorie o pedofilních kruzích ve vládě.
Podle BBC se narodil v roce 1956 v Bruselu a byl nejstarším z pěti dětí. Jeho rodiče byli učitelé a podle Dutrouxe ho v dětství často bili. V roce 1971 se jeho rodiče rozešli, on odešel z domova a žil na ulici jako bezdomovec.
Když byl Dutroux dospělý, pracoval jako elektrikář, ale také jako sexuální pracovník. Netrvalo dlouho a dostal se k nelegální práci, prodával drogy nebo kradená auta. Takovouto kriminální prací si dokázal vydělat dost peněz a koupil si až sedm domů.
Poprvé se oženil, když mu bylo 20 let, a měl dva syny. Později se však rozešli. Údajně to bylo kvůli tomu, že ji Dutroux bil a měl několik mimomanželských afér. Stalo se tak na počátku 80. let. Našel si však další ženu, Michelle Martinovou, s níž měl svatbu a která se později stala spolupachatelkou jeho zločinů.
V létě 1985 došlo k jeho prvnímu únosu a znásilnění za pomoci jeho druhé manželky. Jejich první obětí se stala teprve jedenáctiletá Sylvia D., která šla sama domů poté, co si šla zaplavat. Když Dutroux procházel kolem mladé dívky, popadl ji a vtáhl do dodávky, přičemž jí zalepil oči a ústa.
Jeho komplicem byl Jean Van Peteghem, rodinný přítel. Únosci Sylvii odvezli do garáže, kde ji Dutroux znásilnil a vyfotografoval, než ji opět pustil. Další únosy byly téměř kopií. Mladé dívky, které šly samy, vtáhli dva muži do dodávky a řekli jim, že chtějí pouze výkupné.
Zavázali jim oči a odvezli je do domu, kde je drželi v zajetí a opakovaně znásilňovali. Nakonec byly odvezeny zpět do sousedství a propuštěny. Svým obětem někdy dávali pamlsky, například čokoládu nebo jablka. Dutroux je často fotil nebo natáčel na kameru, když byly nahé.
Policii se podařilo sériové násilníky dopadnout. Jean Van Peteghem o sobě při rozhovoru s oběťmi prozradil příliš mnoho informací a na základě výslechu dívek se policii podařilo podezřelého identifikovat. Ten se ke všemu přiznal, ale většinu viny připsal Dutrouxovi.
V roce 1986 byli Marc Dutroux a jeho manželka zatčeni za únos a znásilnění pěti žen a dívek ve věku od jedenácti do devatenácti let. Policie našla fotografie a videozáznamy nahých obětí, což byl jasný důkaz proti podezřelým. Dutroux byl za únosy a znásilnění odsouzen k 13,5 roku vězení. Jeho komplicové byli odsouzeni na 6,5 roku.
V roce 1992 byl po třech letech trestu podmínečně propuštěn, což mu umožnilo pokračovat v páchání ještě hrůznějších zločinů. Rozhodl se však neopakovat stejnou chybu a své oběti už na svobodu nepustil. Po propuštění začal ve sklepě svého domu budovat „vězení“.
V letech 1995 až 1996 unesl nejméně šest mladých žen a držel je ve svém sklepě, kde je mučil a sexuálně zneužíval. Pouze dvěma dívkám ve věku 12 a 14 let se podařilo jeho řádění přežít. Veřejnost žila v těchto letech ve strachu, protože po celé zemi začaly záhadně mizet ženy.
V červnu 1995 zmizely poblíž svých domovů ve východní Belgii dvě teprve osmileté děti, Julie Lejeuneová a Melissa Russoová, uvádí BBC. V srpnu se na dovolené u moře ztratily dospívající dívky An Marchalová a Eefje Lambrecksová.
Krátce po zmizení nahlásila policii zmizení dívek jejich vlastní matka s tím, že je v jednom z domů drží v zajetí. Přestože byl Dutroux za tyto trestné činy v minulosti odsouzen, policie jeho dům prohledala až pět měsíců po prvních zmizeních.
V prosinci 1995 byl však zatčen za krádež auta a strávil čtyři měsíce ve vězení. Týden po jeho zatčení prohledali jeho dům, kde slyšeli dětské hlasy. Oběti zamčené ve sklepě se jim však nepodařilo najít. Policisté si údajně mysleli, že hlasy, které slyšeli, přicházejí zvenčí. Našli také filmy, ale nepustili si je. Dutroux se na nich natáčel, jak pro své oběti staví „vězení“.
Jeho žena věděla, že ve sklepě drží jen osmileté děti Lejeune a Russo, a když je ve vězení, má jim dávat vodu a jídlo. Když však přišla do domu, aby splnila svou roli, byla údajně příliš vyděšená, než aby dívky nakrmila, a ty zemřely hlady.
Po Dutrouxově propuštění z vězení v květnu 1996 zmizela dvanáctiletá Sabine Dardenneová. Byla unesena, když jela na kole do školy v jihozápadní Belgii. O dva měsíce později zmizela také čtrnáctiletá Leatitia Delhezová, když šla domů z bazénu. Čtyři dny po posledním zmizení byl Marc Dutroux konečně zatčen policií za únos. Zavedl je také do svého sklepa, kde držel mladé dívky.
U obou bylo zjištěno, že byly omámeny a sexuálně zneužívány. Zavedl policii také na dvorek svého domu, kde pohřbil vyhublá těla osmiletých dětí spolu s tělem komplice Bernarda Weinsteina. Toho zavraždil tak, že ho pohřbil zaživa. Ostatky dívek Marchalové a Eefje byly nalezeny zakopané na zahradě Weinsteinova domu. Bohužel i ony byly pohřbeny zaživa.
Veřejnost šokovalo, že policii trvalo neuvěřitelných 14 měsíců, než ho za únosy zatkla, protože měla několik tipů, ale nepřikládala jim velkou váhu. Kdyby se jim podařilo zločiny vyřešit dříve, mohly čtyři oběti jeho řádění přežít.
V říjnu 1996 zaplavily ulice Belgie statisíce lidí na podporu obětí a jejich rodin na protest proti způsobu, jakým úřady případ vyšetřovaly. Začaly se objevovat teorie, že Dutroux byl součástí většího pedofilního spolku lidí na vysokých místech a úřady ho chránily, aby zakryly vlastní podíl na těchto zločinech.
V roce 1996 žena jménem Regina Loufová vyšetřovatelům řekla, že když jí bylo 12 let, rodinný přítel ji přivedl na sexuální večírek, kde ji vysoce postavení lidé znásilnili. Měla být také svědkem zabíjení mladých dívek. Podle ní Dutroux na dívčí večírky přinesl také drogy.
Přestože se některé její výpovědi potvrdily, soud jí neumožnil vystoupit jako svědek. Deník Guardian tehdy uvedl, že za záhadných okolností zemřelo až 20 svědků spojených s Dutrouxovým případem.
V dubnu 1998 se Dutrouxovi podařilo z vězení uprchnout, ale naštěstí byl rychle znovu zatčen. Byl to obrovský skandál. Tehdy odstoupili šéf belgické policie, ministr spravedlnosti a ministr vnitra. V roce 1999 zemřel generální advokát v tomto případu, přičemž se předpokládalo, že šlo o sebevraždu. Teprve v roce 2004 se jeho případ konečně dostal před soud. Soudní proces trval tři měsíce a účastnily se ho stovky svědků.
Dutroux se přiznal k obvinění z únosu a znásilnění, ale popřel, že by se podílel na smrti některé z dívek. Mezi svědky byla i unesená Sabine, která uvedla, že byl jedinou osobou, kterou viděla během 80 dní, kdy žila v zajetí. Přiznala také, že byl jediný, kdo ji zneužíval.
Unesená Leatitia soudu řekla, že během čtyř dnů, které strávila v zajetí, ji Dutroux připoutal k posteli a opakovaně znásilňoval. Dutroux však tvrdil, že byl součástí větší sítě pedofilů a že byl pouze pěšákem, nikoli hlavním pachatelem. Prokurátoři však nenašli žádné důkazy, které by jeho teorii potvrzovaly.
V červnu 2004 byl Marc Dutroux odsouzen za znásilnění, únos a vedení gangu únosců dětí. Byl také shledán vinným z vraždy tří lidí a odsouzen na doživotí. Jeho manželka byla odsouzena za neúmyslné zabití dvou malých dívek, které úmyslně zanedbávala, za což dostala 30 let vězení.
Dutroux několikrát požádal o podmínečné propuštění, ale trest si stále odpykává ve vězení.
zdroj: obkec.sk, BBC, Althatinteresting, Titulní obrázek: Wikimedia Commons/W.carter – CC BY-SA 4.0
