Psychologický experiment v 50. letech 20. století s topícími se krysami: Odolnost a síla naděje

V 50. letech 20. století americký psycholog Kurt Richter z Harvardu provedl přísný experiment: umístil krysy do nádoby s vodou, aby zjistil, jak dlouho budou bojovat o život.

Zjistilo se, že v průměru se vzdaly a utopily se po 15 minutách. Tak se to stalo u jedné skupiny krys.

V první sérii Curtových experimentů bylo použito 12 domestikovaných krys. První z nich zpočátku plavala po hladině, poté se ponořila na dno kbelíku a chvíli tam prozkoumávala okolí. Trvalo to celkem dvě minuty, než se utopila.

Dvě z ostatních domestikovaných krys se chovaly přibližně stejně a přežily zhruba stejně dlouhou dobu.

Ostatních devět domestikovaných krys se však chovalo zcela odlišně. Po počátečním prozkoumání trávily většinu času na hladině. A prostě plavaly dál. Přežily doslova několik dní, než nakonec podlehly vyčerpání a utonuly.

U druhé skupiny však výzkumník krysy, než se vzdaly, vyndal z vody. Vysušil je, nakrmil, nechal je několik minut odpočinout a pak je vrátil zpět do bazénu. U krys se objevila naděje.

Jak si myslíte, jak dlouho vydržely v druhém kole? Ještě 15 minut? 10 minut? 5? Ne, celých 60 hodin!

Poslední série experimentů, na kterou se zaměříme, se zabývala dopadem, jaký by mělo vnesení naděje na vytrvalost krys v kbelících. V těchto experimentech Curtova hypotéza zhruba zněla, že vnesení naděje krysám prodlouží dobu jejich přežití.

Aby svou hypotézu ověřil, vybral Curt novou skupinu krys, které byly všechny navzájem podobné. Opět je umístil do kbelíků a pozoroval, jak se blíží k utonutí. Tentokrát si však poznamenal okamžik, kdy to vzdaly, a těsně předtím, než zemřely, je zachránil. Zachránil je, chvíli je držel a pomohl jim se zotavit.

Poté je vrátil zpět do kbelíků a experimenty zahájil znovu. A zjistil, že jeho hypotéza byla správná. Když byly krysy vráceny do vody, plavaly a plavaly mnohem déle, než když byly do kbelíků umístěny poprvé. Jediná věc, která se změnila, byla ta, že byly předtím zachráněny, a tak tentokrát měly naději.

Závěr je jasný: protože krysy věřily ve své další záchranu, dokázaly přimět svá těla, aby vykonaly nemožné a rozšířily své limity.

Zdroj: People-shift.com, Titulní obrázek: Pixabay.com / Kapa65