Akce vznikla jako reakce na průběh 9. sjezdu KSČ v květnu 1949, kde byli členové sjezdu vyzýváni k větší důslednosti vůči „reakci ve velkých městech“, kterou byla chápána rostoucí opoziční nálada vůči komunistické straně nejvíce se projevující právě ve velkých městech.
Akce T-43 je pojmenování pro plánovanou perzekuci osob v komunistickém Československu probíhající od 3. října 1949, mající za úkol vyčistit velká města od reakce a internovat takto postižené osoby do táborů nucených prací (dále jen TNP). Tato akce, připravovaná pro území českých zemí, probíhající v obdobné podobě i na Slovensku (psali jsme v článku Jak komunisté násilně vystěhovávali Bratislavu a další města na venkovskou „Sibiř“ k nucené práci: „Přece boj s vnitřním nepřítelem,“ nebyla nikdy naplněna v plné podobě.
Zároveň reagovala na nespokojenost s nízkým počtem internovaných do TNP a s tím spojený nedostatek pracovní síly v některých sektorech hospodářství (např. Uranové doly Jáchymov, Škodovy závody.
Jak akce probíhala
První jednání spojené s přípravou akce se odehrálo 31. května 1949 na půdě ministerstva vnitra. V dalším jednání následujícím 7. června došlo k vyjasnění priorit z pohledu charakteristiky potenciálních internovaných, u kterých mělo být dbáno v první řadě na třídní a politické hledisko společně s pracovním postojem projednávaného jedince.
Rodinní příslušníci
Perzekuce se týkaly i rodinných příslušníků internovaných. 1. říjen 1949 byl ustanoven jako počáteční den celé plánované akce, která měla začít zprvu na území Prahy, než se měly 15. listopadu téhož roku rozšířit perzekuce na celé území českých zemí.
Začalo to „slibně“
Vedením akce byla pověřena za účelem akce zřízená ústřední kancelář T-43 při ministerstvu vnitra. Již v polovině září 1949 bylo evidováno na 76 tisíc osob v seznamech možných postižených. Během pěti let od roku 1949 do roku 1954 mělo být podle plánů postiženo až na 150 000 osob.
Pražské zpoždění a odklad
S dvoudenním zpožděním byla akce na území Prahy započata. Zatímco ze strany krajského výboru KSČ v Praze panovala spokojenost s průběhem akce, v případě odezvy na úrovni okresních orgánů nedošlo k naplnění očekávání. Situace se značně změnila po hodnocení bezpečnostního oddělení a vedoucích funkcionářů sekretariátu ÚV KSČ, kdy byl kritizován průběh akce v rámci Prahy. Pozdější rozšíření akce na celé území českých zemí bylo z plánovaného 15. listopadu odloženo na neurčito.
Stopka
K definitivnímu zastavení akce T-43 došlo v lednu 1950. Hlavním zdůvodněním zrušení akce byla obava z nepříznivých politických důsledků a příliš nízký zájem ze strany místních funkcionářů a činitelů. Akce se tak nikdy nerozšířila mimo území Prahy a nebyla aplikována na celém území českých zemí.
Výsledek
Ačkoliv akce T-43 nedosáhla očekávaného výsledku a během prvních deseti dnů bylo do TNP zařazeno pouze 778 osob, došlo k vytvoření kartoték čítající až 210 000 jmen, které využívány dále jako zdroje následných perzekucí různých forem.
Společně s očekávanými perzekucemi vznikl v září plán k přípravě 15 TNP pro budoucí internace v rámci akce T-43 s celkovou kapacitou 7150 míst. V plánech vzniklých ke konci října 1949 se počítalo až s 19 tábory o kapacitě 8760 míst.
Zdroj: Zdeněk Jirásek, Rudolf Žáček: Příprava masových represí v ČSR roku 1949: Akce T-43. Dějiny a současnost. https://cs.wikipedia.org. Ilustrační úvodní fotografie: Dave Noonan z Pixabay: Revoluce, umělecká mozaika v Drážďanech.
