6 znamení, že zesnulí jsou nám blízko a v pořádku

Smrt blízkého člověka je snad nejstrašnější událostí v životě každého člověka. Taková ztráta se zaryje hluboko do srdce a na velmi dlouhou dobu, někdy navždy…

Nesmíme však zapomínat, že „tam“ u nich je všechno v pořádku, že se mají dobře. Sami zesnulí se nám to snaží ukázat všemi možnými způsoby.

  1. Znaky prostřednictvím zvířat

Zesnulí k nám často přicházejí prostřednictvím zvířat. Mohou využívat energii živých bytostí a zjevovat se vám v podobě motýla, kočky, psa, berušky, ptáka nebo vážky. Zvíře se chová nezvykle, sedá si na vás, vletí vám do okna, křičí, snaží se upoutat vaši pozornost atd.

  1. Kontakt prostřednictvím předmětů

Zesnulý nám může do cesty přinést nejrůznější předměty, pírko, minci, kamínek. Tímto způsobem nám chtějí dát najevo, že jsme pro ně stále důležití, že si nás pamatují a myslí na nás.

  1. Stejná čísla

Zesnulí nám mohou svou trvalou lásku projevit také prostřednictvím čísel. V tomto případě se stává, že se pravidelně setkáváme s čísly na různých místech, která jsou pro nás oba významná, datum narozenin, datum srazu a podobně. Někdy se jedná o opakující se číslice na hodinkách, billboardech nebo jiných známých místech, například 1111, 2222, 333.

  1. Hudba

Na zesnulého lze vzpomenout také písní nebo hudbou. Něco podobného se často děje v těžkých životních obdobích, kdy procházíte obdobím smutku a sklíčenosti. Najednou uslyšíte píseň nebo melodii, která vám byla oběma blízká, která vás spojovala.

  1. Přicházejí ve snu

Jeden z nejběžnějších způsobů spojení zesnulých s živými. Nezřídka přicházejí jen ve snu. Bývá to velmi výrazný sen, na který si ráno určitě vzpomeneme, někdy i po letech, a za nic na světě na něj nechceme zapomenout. Bývají to sladké, milé a uklidňující sny. Někdy nevidíme přímo tvář zesnulého, ale víme, že je to on, slyšíme jeho hlas. Pokud však po setkání se zesnulým ve snu máte nepříjemný pocit a naopak byste na něj rádi co nejdříve zapomněli, jedná se o jednoduchou hru podvědomí.

  1. Vůně

Velmi často můžeme cítit vůni, která byla pro zemřelého typická. Ať už je to parfém, kolínská voda, vůně doutníků nebo cigaret, květinová nebo jakákoli jiná vůně, kterou si nutně a zcela přesně spojujeme s tím, kdo zemřel. Ve většině případů se tato vůně objevuje jakoby odnikud a z ničeho nic. Stejně náhle pak v mžiku zmizí.

zdroj: dran.sk, Titulní obrázek: Pixabay.com/phmaxiestevez