Polští vědci zjistili, že pyl břízy ve městech obsahuje vyšší hladiny alergenních proteinů. Ukazuje se, že znečištění stromy „stresuje“. Stromy se brání produkcí stresových proteinů. To může zvýšit obsah alergenů v pylu.
Dr. Dorota Myszkowská z Jagellonské univerzity Medical College (UJ CM) v polském Krakově, spoluautorka článku publikovaného v PLoS ONE, hovořila s Polskou tiskovou agenturou o výzkumném projektu.
Městský paradox: Méně zeleně, více alergenů
Epidemiologická data ukazují, že ve městech je více lidí s respiračními, pylovými alergiemi (reakce na přírodní rostlinné alergeny). A přitom je tam méně zeleně než v jiných oblastech. Taková pozorování se neomezují jen na Evropu. Například počet lidí alergických na cedrový pyl vzrostl v Japonsku poté, co byla vykácena velká plocha cedrových lesů a byla tam postavena dálnice, popsala ve svém článku pro Scienceinpoland jeho autorka Karolina Duszczyková.
Proč se to děje? Mnoho experimentálních studií ukazuje, že znečištění ovzduší může zvýšit reaktivitu přirozených pylových alergenů.
„Prošetřovali jsme tento jev v Krakově, kde je problém znečištění ovzduší vážný. Měřili jsme koncentraci pylu a studovali jak samotný pyl, tak břízy rostoucí v přírodních podmínkách. Ověřovali jsme alergenicitu pylu břízy, jehož nejalergennějším proteinem je Betv1, pojmenovaný podle latinského názvu břízy bělokoré – Betula pendula,“ říká doktorka Myszkowská.
Pyl je protein
Dr. Myszkowská vysvětluje, že pyl je částice, kterou rostlina používá k rozmnožování. Jeho složení zahrnuje různé typy účinných látek, včetně proteinů a glykoproteinů (bílkoviny obsahující cukry).
V klimatickém pásmu střední Evropy je protein Betv1 zodpovědný za nejvíce alergií u lidí alergických na pyl. Zaujímá druhé místo po pylu trav jako nejčastější příčina pylových alergií. Zatímco existují rostliny, které produkují mnohem více pylu než břízy, tyto pyly obsahují nízkoalergenní proteiny.
Polský tým pokračuje v dříve zahájeném výzkumu. V rámci projektu Prelude polského národního vědeckého centra vědci analyzovali břízy druhu Betula pendula na 20 místech, včetně 10 v Krakově a 10 mimo město, včetně lesního prostředí v Dolních Beskydech. Vědci zkoumali samotné stromy a porovnávali obsah hlavního alergenu Betv1.
Stromy jsou nevinné
„Koncentrace alergenů se ukázala jako nejvyšší na místech v Krakově, zejména těch, které jsou vystaveny znečištěnému životního prostředí (zejména částice a oxidy dusíku). Mimo město to bylo jasně nižší,“ říká. Dr. Myszkowská.
Vědci prověřovali, zda důvodem není to, že se městské stromy fyziologicky liší od zástupců stejného druhu rostoucích v méně znečištěném prostředí. Určitý fyziologický rozdíl mezi břízami v Krakově a okolí sice pozorovali, nicméně tyto rozdíly byly nepatrné – týkaly se například kutikuly, kterou produkovaly listy, aby se chránily před vlivem znečištění (takové listy byly tvrdší). Vědci nenašli důkaz, že by se břízy ve městech staly „zlomyslnějšími“.
Součástí výzkumu bylo také zkoumání aktivity rostlin související s fotosyntézou a obsahu pigmentů. Stromy se nelišily natolik významně, aby silně určily obsah proteinu Betv1 v pylu.
Stresuješ mě!
Vyšší koncentrace rostlinného stresového proteinu však byly pozorovány u městských bříz. Vědci vysvětlují, že znečištění životního prostředí může být pro rostliny stresující. Tento faktor by mohl vyvolat obrannou reakci a uvolnění obranných proteinů. Začíná začarovaný kruh: rostliny v reakci na stres uvolňují obranné proteiny a spolu s nimi i ty alergenní. To je důvod, proč může být více lidí alergických na pyl břízy v městském prostředí.
Výzkum doktorky Iwony Stawoské vzal v úvahu sekundární strukturu proteinů. I zde byly pozorovány rozdíly v alergenech z měst a oblastí mimo města. Vědci budou nadále hledat odpovědi na otázku, proč jsou ve městech vyšší koncentrace.
Nepodceňujte alergii a její příznaky!
Doktorka Myszkowská cituje názory lékařů, kteří varují před podceňováním alergií a jejich příznaků. Neléčené respirační alergie, zejména pylové, vedou k rozvoji astmatu a atopické dermatitidy. Pokud někdo po několik sezón pozoruje rýmu, svědění kůže nebo dokonce dušnost, neměl by čekat, až příznaky zmizí, nebo se sám léčit. Tento stav by měl diagnostikovat lékař a pro každého pacienta by měla být aplikována vhodná terapie, napsala Karolina Duszczyková pro server Scienceinpoland.pl.
Zdroj: scienceinpoland.pl. Náhledová fotografie: forumkrakow z Pixabay
