Rezistence vůči antibiotikům je problém, který jen v roce 2019 zabil odhadem 3500 lidí denně na celém světě. Rezistentní bakterie vznikají přirozeně a náhodně a jejich šíření závisí také na podmínkách prostředí.
Jedním z nejhorších příkladů je, když si člověk sám podá antibiotika na neidentifikované chřipkové onemocnění, které má schované v rodinné lékárničce. Apokalyptickou vizi světa, v němž antibiotika nefungují, přibližuje i skutečnost, že lidé přestanou antibiotika užívat, jakmile se cítí o něco lépe. Problémem je také nadměrné používání antibiotik u hospodářských zvířat.
Ve studii zveřejněné v lednu v odborném časopise PNAS se australští vědci zabývali možným vlivem neantibiotických léků na rozvoj rezistence bakterií vůči antibiotikům.
Pro studii si vybrali antidepresiva, která patří k nejčastěji předepisovaným lékům na světě, spolu s analgetiky a léky na vysoký cholesterol.
„Již po několika dnech si bakterie vytvořily rezistenci, a to nejen na jedno, ale na více antibiotik,“ uvedl v časopise Nature hlavní autor studie Jianhua Guo, který pracuje v Australském centru pro vodní a environmentální biotechnologie na Queenslandské univerzitě v Brisbane. Popsal ji jako zajímavou a děsivou zároveň.
Na úvod je třeba říci, že studie byla provedena in vitro, tedy v laboratorních podmínkách. Bude zapotřebí dalšího výzkumu, abychom mohli říci, zda by se podobný scénář odehrál i v lidském těle.
zdroj: PNAS, dennikn.sk, the lancet, Titulní obrázek: Pixabay.com/jarmoluk
