Bomby na hřištích a u škol se srpem a kladivem: Komunisté rozpoutali nový rudý teror i v nově nezávislém Singapuru

Na 70. léta se často ve světě vzpomíná jako na dobu rychlé ekonomické transformace a pokroku jihovýchodního Singapuru, ale v tomto období došlo také ke komunistickým bombovým útokům, atentátům a tajným informačním válkám, připomíná web singapurské Národní knihovny.

V poledním větru se třepotaly podivné červené vlajky. Na dětském hřišti poblíž 10½ Mile Changi Road to bylo jediné znamení, že onoho čtvrtečního odpoledne 23. dubna 1970 není něco v pořádku. Devítiletý chlapec a sedmiletá dívka se tam zatoulali a chtěli místo prozkoumat. Děti přitom nevědomky spustily nástražný výbušný systém nastražený v blízkosti červených vlajek a způsobily výbuch, který obyvatelé slyšeli téměř kilometr daleko. Děti byly převezeny do nedaleké nemocnice Changi. O několik hodin později holčička zemřela, popsal singapurský web Biblioasia.

Téhož večera byly na ulici Haji Lane objeveny dvě podomácku vyrobené bomby zabalené do červených válců. O pět dní později byla další výbušnina objevena na visutém mostě poblíž Čínské střední školy. Jednotka pyrotechniků ji později odpálila na volném prostranství poblíž National Junior College. Spolu s bombami byly policií nalezeny další červené vlajky – opatřené emblémy kladiva a srpu. Jednalo se o prapory a symboly Komunistické strany Malajsie (CPM, známé také jako Malajská komunistická strana).

Film: Singapur v 70. letech 20. století. Zdroj: youtube.com

V historii městského státu Singapur se komunisté často objevují jako nebezpeční útočníci v 50. a 60. letech. Mnozí však zapomínají, že násilné činy pokračovaly i v 70. letech. Ve skutečnosti duben 1970 znamenal začátek obnoveného komunistického násilí na ostrově, připomíná web Biblioasia. Novinové články, fotografie a vládní tiskové zprávy ze 70. let vypovídají o zmařených atentátech, teroristických útocích a tajných informačních válkách.

Širší obraz: Komunisté v souvislostech

Obnovení komunistické činnosti v Malajsii v roce 1968 bylo spojeno se širší regionální a mezinárodní situací, včetně války ve Vietnamu a čínské podpory. Po skončení malajského výjimečného stavu v roce 1960 byli klíčoví vůdci komunistů, jako Chin Peng, podporováni Čínou a požádáni, aby obnovili ozbrojený boj. Podpora z Číny byla posílena probíhající vietnamskou válkou a nástupem komunistů k moci v jihovýchodní Asii. S touto podporou obnovila Komunistická strana Malajsie (CPM) povstání v Malajsii, ve snaze svrhnout malajsijskou a singapurskou vládu. V roce 1968 vydala CPM směrnici pro své členy, aby začali ozbrojený boj. S pomocí Číny pronikali komunističtí agenti do Malajského poloostrova z jižního Thajska. CPM se také snažila využít Singapur jako základnu pro podporu svého povstání a získávat finanční prostředky a vybavení. To vedlo k rozšíření povstání i na území Singapuru.

Další bombové útoky a transparenty

Kromě smrtelného bombového útoku v dubnu 1970 bylo v letech 1969 až 1983 v CPM vypátráno 22 případů žhářství a 11 bombových útoků. V roce 1971 agenti CPM opět rozvěsili po celém ostrově komunistické transparenty, vlajky a atrapy bomb, což bylo živou připomínkou její moci a dosahu v Singapuru, uvádí singapurský web.

V roce 1974, po velkém rozkolu uvnitř samotné CPM, zintenzivnily soupeřící frakce své útoky v Singapuru, aby dokázaly svůj revoluční zápal. V červnu vybuchla na mostě před komplexem People’s Park podomácku vyrobená bomba připevněná ke třem komunistickým vlajkám. V průběhu roku byli Singapurci vystaveni řadě atrap bomb, transparentů, letáků a vlajek s komunistickými symboly a hesly.

Výbuch ve vlastních řadách

Asi „nejsenzačnějším“ incidentem tohoto období byl bombový útok na Still Road, známý také jako Katong. Přibližně v polovině prosince 1974 obdržel generální ředitel továrny na obuv Nanyang Shoe Factory Soh Keng Chin dopis omotaný kolem ostré kulky. Výhrůžný dopis psaný v čínštině odsuzoval Sohovo vykořisťování dělníků v jeho továrně, která byla uzavřena v červenci 1973, a varoval ho, aby si „dával pozor“.

V časných ranních hodinách 20. prosince 1974 se tři agenti CPM vydali zabít Soha. Jeli modrým vozidlem značky Austin se čtyřmi bombami a měli v úmyslu je odpálit u Sohova domu v Katongu. Když však v 5.20 ráno čekali na dopravní křižovatce poblíž Still Road, jedna z těkavých výbušnin v autě náhle explodovala. Výbuch rozmetal skleněné a kovové střepy v okruhu 100 metrů. Dva agenti přežili, jeden zemřel.

Téhož dne ráno našla policie další tři bomby zavěšené v kanceláři společnosti Nanyang Manufacturing (pobočka Nanyang Shoe Factory) na North Bridge Road. Bomby byly zavěšeny vedle transparentů s nápisy „Spravedlivý boj dělníků Johor Baru Nanyang Shoe Factory musí zvítězit“.

70. léta

V průběhu 70. let policie a oddělení vnitřní bezpečnosti odhalily četná spiknutí CPM, jejichž cílem bylo infiltrovat místní organizace, zaútočit na klíčová zařízení a zavraždit vládní představitele. Přestože se těmto plánům naštěstí podařilo zabránit, ilustrují rozsah krveprolití, které komunistické síly plánovaly způsobit.

80. léta

Díky ostražitosti místních bezpečnostních složek se v 80. letech výrazně snížil počet bombových a žhářských útoků. Vláda však zůstávala ostražitá vůči podvratným snahám agentů CPM, neboť si byla vědoma, že „komunisté pracují s dlouhodobým výhledem a postupně infiltrují politické strany, odbory, ozbrojené síly a další významné orgány“.

Konec po čtyřech dekádách

Komunistická hrozba sice slábla, ale přetrvávala až do 2. prosince 1989, kdy strana v Thajsku podepsala mírové dohody. Více než 1 100 partyzánů CPM souhlasilo se složením zbraní v rámci „čestného urovnání“, které formálně ukončilo 41 let trvající konflikt, uvádí singapurský web Národní knihovny.

Pozn. autora: Pro tento článek byly převzaty pouze některé informace z velmi obsáhlého článku singpurského webu Biblioasia. Původní článek naleznete na zde.

Zdroje: biblioasia.nlb.gov.sg, en.wikipedia.org, cs.wikipedia.org.

Náhledová fotografie: Nepokoje inspirované komunistickou frontou, Singapur Místo: Singapur, Malajsko Datum: 26. října 1956, zdroj: The National Archives UK – https://www.flickr.com/photos/nationalarchives/7832148522/, No restrictions, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=107004205