Psal se rok 1901, když pařížské státní zastupitelství obdrželo anonymní udání. Ačkoli to v té době nebylo nic neobvyklého, obsah zprávy upoutal jeho pozornost. Podle něj se jedna z vlivnějších francouzských šlechtických rodin chystala spáchat zločin, který se odehrával v jejich vlastním domě.
„Jsem nucen vás informovat o mimořádně závažné události. Mluvím o ženě středního věku, která je zavřená v domě madam Monnierové a napůl vyhladovělá. Již 25 let žije ve vlastní špíně,“ stálo v dopise. Prokurátor byl závažností dopisu šokován a okamžitě se rozhodl celou věc prošetřit. Důvodem bylo nepochybně postavení rodiny Monnierových, která se pyšnila svou pověstí. Kdyby se jednalo o pomluvu, mohl prokurátor muže potrestat za hanobení. Na druhou stranu, kdyby se ukázalo, že je to pravda…
Uznávané profese, bohatství, ale také angažovanost v charitě – to byl jen zlomek toho, čím se rodina Monnierových prezentovala na veřejnosti.
Paní Louise Monnierová byla na svůj život náležitě hrdá. Jako členka charitativního spolku získávala také ocenění a zdálo se, že kromě aktivní účasti ve společnosti je i skvělou matkou. Svého syna Marcela dokázala vychovat v úspěšného muže, který se stal prestižním právníkem. Dcera Blanche zase byla citlivá dáma, která na první pohled zaujala svou krásou a jemností. o nápadníky neměla nikdy nouzi.
Blanche bylo 27 let, když do jejího života vstoupil nejmenovaný, o něco starší právník. Přestože vykonával stejnou profesi jako Marcel, madame Louise Monnierové se nelíbil. Jako vdova nepolevovala ve svých nárocích na své děti, právě naopak. Po Blanche požadovala, aby se provdala za bohatého a úspěšného aristokrata, který by zapadl do prestižní rodiny. Advokát, kterého si její dcera plánovala vzít, jím však rozhodně nebyl.
Krásná Francouzka však trvala na tom, že si ho přece jen vezme. Bohatství a společenské postavení pro ni nebyly důležité – a nápadníky, kteří splňovali kritéria stanovená její matkou, odmítala. To se jí mělo stát osudným. Přestože byla Louise dospělá, zavřela svou dceru v pokoji v patře a přivázala ji k posteli. Aby toho nebylo málo, zatemnila okna a zamkla pokoj, aby Blanche neměla šanci utéct. V tomto stavu ji držela neuvěřitelných 25 let – a to aniž by se o ni starala.
Jakmile pařížský prokurátor dostal povolení k domovní prohlídce, navštívil s policií Monnierovu rezidenci. Po výstupu do nejvyššího patra je překvapil nepříjemný zápach. Brzy zjistili, že vychází z podkroví, které bylo zajištěno obrovským zámkem. Pohled, který se jim naskytl po jeho rozlomení, však nečekali ani v nejhorším snu. Všude na podlaze byly kousky zkaženého jídla, hmyz a výkaly. O roh postele bylo přivázáno vyhublé tělo ženy, která nereagovala na podněty. Bylo to tělo kdysi krásné ženy, která měla celý život před sebou. Tělo Blanche Monnierové.
„Nešťastná žena ležela zcela nahá na shnilé slaměné matraci. Všude kolem ní byly hromádky výkalů, zbytky masa, zeleniny, zkažený chléb… Na vlastní oči jsem viděl, jak se kolem postele madam Monnierové prohánějí brouci. Vzduch v pokoji se nedal dýchat, zápach byl tak silný, že jsme v pokoji nemohli déle zůstat a pokračovat ve vyšetřování,“ řekl jeden z policistů, kteří Blanche objevili. Podle oficiální zprávy měla žena v době nálezu něco kolem 25 kilogramů a byl zázrak, že vůbec žila.
Matka, stejně jako její syn, byli stále v místní vazbě. Do 15 dnů od nálezu Louise Monnierová zemřela na infarkt. Štěstí a spokojenost se však Blanche nedostavily. Pětadvacet let života v temnotě, bez pohybu, s nulovou komunikací a společností napáchalo škody, které už nikdo nedokázal zvrátit. Z cely, kde byla nejen vězněna, ale i týrána svou nejbližší rodinou, ji odvezli rovnou do nemocnice – a odtud do ústavu, kde prožila zbytek života.
Se svou láskou se jí nepodařilo znovu navázat spojení. Advokát nečekaně zemřel ještě v době, kdy byla Blanche uvězněna. Její nepřítomnost mu byla podezřelá, ale poté, co rodina Monnierových vydala oficiální prohlášení, že je Blanche nezvěstná, lidé na ni brzy zapomněli. Byla však blíž, než si mysleli… Zemřela 13. října 1913 v sanatoriu pro choromyslné…
zdroj: diva.sk, past.documents, Titulní obrázek: Wikimedia Commons/Cameron Slater – původná fotografie Louise publikovaný v roce 1901 v časopise L’Illustration a v různých dalších publikacích; Fotografie dne v časopise Whale Oil