Vědci ze Southamptonské univerzity zveřejnili v časopise Scientific Reports nové poznatky o hladině oxidu uhličitého. Předpokládají, že v roce 2025 bude v atmosféře nejvyšší podíl tohoto prvku za posledních několik milionů let.
Zkamenělý zooplankton ze sedimentů Karibského moře se stal předmětem zkoumání anglických vědců, kteří se snaží zjistit, jaký podíl oxidu uhličitého byl v atmosféře za posledních 3,3 milionu let. Povrchové struktury schránek slouží jako záznamník dokumentující faktor pH mořské vody, který je zase ovlivněn podílem tohoto prvku v atmosféře. Na základě složení planktonu tak mohli určit, jakou úroveň CO2 vykazoval v nejteplejších obdobích pliocénu. V té době byla hladina moří mnohem vyšší, polární čepičky byly mnohem menší a planeta byla o tři stupně Celsia teplejší než dnes. Vědci porovnali údaje a na jejich základě předpověděli, že v roce 2025 bude atmosféra obsahovat nejvyšší podíl CO2, jaký planeta za posledních 3,3 milionu let zaznamenala.
Autoři výzkumu sledovali, jak hladina oxidu uhličitého kolísá každých 3 000 až 6 000 let. „Geologická minulost je velmi zajímavá a poskytuje nám informace o tom, jak klimatický systém, ledové příkrovy a hladiny moří reagovaly na zvyšující se hladinu CO2. Tento konkrétní interval jsme podrobně studovali, protože nám poskytuje poznatky, které jsou relevantní i pro současné klima,“ uvedl vedoucí studie Elwyn de la Vega.
On a jeho kolegové zjistili, že v nejteplejších obdobích se obsah oxidu uhličitého v atmosféře pohyboval v rozmezí 380 až 420 částic na milion (ppm) CO2. V květnu 2020 mezní hodnota poprvé překročila 417 ppm. Podle vědců se sice podíl tohoto prvku v atmosféře v průběhu času měnil, ale údaje ukazují, že celkově má stoupající tendenci.
zdroj: Sciencetific Reports, Titulní obrázek: Pixabay/Ptato Graphic
