Když lékařský inženýr Mory Gharib z Kalifornského technologického institutu (Caltech) narazil v Da Vinciho Arundelském kodexu na řadu načrtnutých trojúhelníků doplněných poznámkami, všiml si něčeho velmi pozoruhodného. „Zaujalo mě, že na předsádku jednoho ze svých načrtnutých trojúhelníků, konkrétně rovnoramenného pravoúhlého trojúhelníku, napsal ‚Equatione di Moti‘. Začal jsem přemýšlet, co Leonardo touto větou myslel,“ řekl.
Poznámky byly obrácené, protože da Vinci měl ve zvyku používat zrcadlové písmo, aby ho nerozmazal. Písmena následně zkoumali vědci z Univerzity aplikovaných věd a umění v Ženevě. Zjistili, že již ve 14. a 15. století pracoval na konceptu gravitace a prováděl pokusy, které dokazovaly jeho pochopení. V jeho pokusu se džbán s vodou pohybuje po přímce a nepřetržitě kape. Ve svých poznámkách a diagramech ukázal, že věděl, že kapky budou padat svisle a že voda (nebo písek) zrychlí svůj pohyb dolů v důsledku gravitace. Da Vinci také nakreslil tvar, který kapky vytvářejí při pohybu nádoby, a naznačil šikmou čáru, jak se nádoba pohybuje konstantní rychlostí.
Na základě těchto zjištění lze předpokládat, že Leonardo demonstruje gravitaci jako formu zrychlení, čímž daleko předběhl svou dobu. Když však došlo na matematický popis zrychlení, dostal se do slepé uličky. Jelikož pracoval bez přesného způsobu měření času, je to pochopitelné.
„Nevíme, zda da Vinci prováděl další experimenty nebo zda se touto otázkou zabýval hlouběji. Ale skutečnost, že se tímto problémem zabýval na počátku roku 1500, ukazuje, jak daleko bylo jeho myšlení,“ dodal Gharib.
zdroj: kottke.org, topky.sk, Titulní obrázek: Wikimedia Commons/Everard Hansen
