Je pracující senior šťastný senior? Co platilo v 20. století, je v 21. století téměř nepoužitelné. Zvyšující se průměrná délka života jde ruku v ruce s významnými kulturními změnami a faktem, že na světě začíná být víc osob nad 65 let než dětí. Svět marketingu a personalistiky by měl vzít tyto změny v úvahu.
Ekonomicky aktivní období života každého z nás dnes probíhá úplně jinak, než tomu bylo před lety. Musí se změnit i přístup ke zdravotnické péči a důchodům.
Prodloužení jako ve fotbale
Ve fotbale je prodloužení chvíle, kdy se ještě může všechno změnit. To platí i pro všechny, co vstupují do ‚prodloužení‘ svého života. Mnoho lidí se rozhodne neodejít do důchodu a místo toho se vrací do práce. Biologický a neurovědecký pokrok nám umožňuje zachovat si mládí déle než dřív. Ale lidé, kteří nám vládnou, ani zaměstnavatelé nezvládají držet krok s dobou.“ – Camilla Cavendishová v knize Extra Time.
Ne vždy je důchod ráj na zemi
Odejít do důchodu v 65 letech může znít lákavě, ale pravda je taková, že odchod do důchodu nutně neznamená šťastnější život. „Co když kvůli odchodu do důchodu rychleji zestárneme?“ ptá se Camilla Cavendishová. Ztráta cíle, ztráta společenského uznání, omezení styků s lidmi, nuda a nečinnost – to vše se může s odchodem do důchodu objevit a mnoho lidí se kvůli tomu nakonec trápí.
Japonsko dopřává seniorům „návrat do života“
Proto začala být v Japonsku zřizována tzv. stříbrná centra, jejichž účelem je právě navrátit do života seniorů smysl a pocit sounáležitosti. „První stříbrné centrum založil v roce 1975 profesor tokijské univerzity spolu s několika kamarády v důchodu, kteří chtěli získat nějaký ten příjem navíc, ale také potřebovali místo, kde by se udržovali ve fyzické kondici a byli aktivním přínosem pro společnost. (…) Plat není všechno, člověk potřebuje také nějaké místo, kam bude patřit a kde bude šťastný.“
Nepodceňujme seniory! Právě naopak!
Společnost má tendenci podceňovat přínosy starších podnikatelů a zaměstnanců. V USA je přitom u osob ve věkové kategorii 55–65 let o 65 % větší pravděpodobnost, že založí vlastní firmu, než osoby mezi 20 a 34 lety! Mají navíc větší úspěšnost v podnikání. Investoři rizikového kapitálu, co tak rádi pomáhají se vznikem nejrůznějších start-upů, by si neměli nechat ujít tuto příležitost a investovat do takových podniků – není důvod k věkové diskriminaci!
Svou práci miluji, tedy zůstávám
Čím dál častěji se setkáváme s tím, že se lidé rozhodnou do důchodu vůbec neodejít nebo se do práce z důchodu vrací. „Každý čtvrtý Američan a Brit se do práce vrátí poté, co oficiálně odejde do důchodu. Důvody jsou finanční i psychologické.“ Často se jedná o osoby se značným vzděláním. Pracovat v důchodovém věku je samozřejmě vhodné hlavně pro ty, co mají svou práci rádi. Jestli svůj job nenávidíte, je lepší odejít co nejdřív a začít si užívat života.
Změna náboru seniorů je nevyhnutelná
Kvůli všudypřítomné diskriminaci na pracovním trhu je pro mnoho lidí, co chtějí v práci pokračovat, těžké najít místo. „V roce 2018 zveřejnil britský parlamentní výbor zprávu, ve které se uvádí, že talent více než milionu osob starších 50 let zůstává nevyužitý jen kvůli předsudkům a zastaralým náborovým postupům.“ Tenhle trend bohužel ještě v budoucnu způsobí veliké problémy. Rychle stárnoucí země (jako je Německo, Itálie nebo Japonsko) budou potřebovat udržet v aktivním zaměstnání čím dál víc seniorů, aby vyrovnali čím dál větší nedostatek pracovních sil.
Drobné změny = vysoká produktivita seniorů
Je mylné se domnívat, že jsou senioři a seniorky méně produktivní. Stačí pár drobných opatření (z hlediska ergonomie a organizace práce) a lze snadno zajistit produktivitu, která předčí veškerá očekávání. (Podobná opatření již začala zavádět například německá automobilka BMW a zaznamenala velký úspěch.) Aby se mohl potenciál osob každého věku plně rozvíjet, vyplatí se vytvořit „systém odměňování celoživotního vzdělávání“.
Zdroj: www.welcometothejungle.com. Náhledová fotografie: Gettyimages
