Šlo o železnou tyčku s ostrými vidlicemi na obou koncích, která se pomocí koženého obojku či provazu připevnila ke krku mučeného. Jedna vidlice bodala oběť do hrudi, druhá zespodu do brady. Domnělý kacíř musel zaklánět hlavu, co nejvíce to šlo, aby mu ostré bodce nepronikly do těla. Jakákoli snaha o pohyb či vyslovení obhajoby způsobovala nesnesitelnou bolest.
Kromě sezení v jedné poloze byli mučení často vystavováni světlu slunce nebo svící, aby je nepříjemné podmínky nutily zakloněnou hlavu sklonit rychleji. Po čase se začal mučeným odkrvovat mozek, bolelo je za krkem, trpěli. Inkvizitoři vnímali jako velký úspěch, když se jim podařilo přimět vyznavače protestantské víry ke konverzi k víře katolické, přestože dotyčný svůj světový názor odvolal až po dlouhých hodinách krutého mučení.
Mučení Krysami
Tato metoda byla vynalezena zřejmě během tzv. nizozemské revoluce (1568–1648). Krysy prosluly silným pudem sebezáchovy a mučitelé jejich touhu po životě využívali ve svůj prospěch. Trýznění obvykle probíhalo tak, že si odsouzenec s obnaženou hrudí lehl na vodorovnou plochu, na břicho mu položili otočenou nádobu s krysami a na ni naskládali rozžhavené uhlíky. Hlodavci se pak před nesnesitelným horkem pokoušeli utéct jediným možným způsobem – prokousali se skrz břicho vězně. V ojedinělých případech nešťastník krysí útok přežil, ale skonal poté, co mu do otvoru v trupu vysypali žhavé uhlí.
Tuto šílenou formu mučení používaly ještě v 2. polovině 20. století některé totalitní režimy v Jižní Americe.
Sicilský Býk
Zařízení sestrojené údajně athénským sochařem Perillem v 6. století př. n. l. bylo vykováno z mosazi do podoby skutečného býka. Nástroj si objednal sicilský tyran Falaris z Akragantu, který neměl daleko od kanibalismu a liboval si v mučení a zabíjení. Do duté sochy byli uzavíráni odsouzenci na smrt, jimž byl napřed vyříznut jazyk. Kat potom pod sochou zažehl oheň. Výkřiky agónie, které se ozývaly z nitra rozžhaveného mučicího nástroje, byly zesilovány důmyslně vytvořeným vnitřkem sochy a vytvářely dojem skutečného bučícího býka.
Perillus za svůj výtvor očekával tučnou odměnu, ale namísto ní se stal prvním člověkem, na němž bylo zařízení vyzkoušeno. Podle některých zdrojů se obětí ďábelského vynálezu stal později i sám Falaris. V býkovi skončil poté, co byl po 16 letech své vlády svržen z trůnu.
zdroj: Britannica.com, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Flominator, CC BY-SA 3.0
