Dalšího komunistického prezidenta si dnes představíme v rámci naší série o zvěrstvech v čele naší země.
Na našem webu jste si již mohli přečíst o prezidentech Gustavu Husákovi Přestože ho komunisti věznili, stal se jejich vůdcem a páchal zvěrstva na svém národu: Symbol podlosti a zrady, stoupenec Lenina a Stalina Gustáv Husák, Antonínu Zápotockém Poučíme se z minulosti? Mýtus o dobrotivé až otcovské hlavě našeho státu, která veřejně lhala, lživě popírala skutečnost a ožebračila lid a Klementu Gottwaldovi Krutý „karlínský kluk“ vyučený Stalinem v boji proti demokracii nenáviděl T.G.M. a rozpoutal teror na vlastním národu. Dnes je na řadě tzv. „průměrná“ hlava Československa, Antonín Novotný.
Syn z chudé rodiny se narodil 10. prosince 1904 v Praze-Letňanech, vyučil se strojním zámečníkem a pracoval pak u různých firem. Zároveň byl od mládí komunistickým funkcionářem. Za okupace se zapojil do ilegální komunistické činnosti, za což byl několik let vězněn v koncentračním táboře.
Nevýrazný muž výrazně vystoupal
Záhy po válce však začal strmě stoupat po funkcionářském žebříčku komunistické strany. V roce 1948 se na únorovém puči výrazně podílel jako šéf mocné pražské stranické organizace, v dalších letech upevňoval svoji moc a vliv, až byl po Gottwaldově smrti zvolen prvním tajemníkem strany, prakticky nejmocnějším mužem v zemi. Po smrti Antonína Zápotockého se pak tento nevýrazný muž stal i prezidentem republiky.
Socialismus definitivně (ne)zvítězil!
Když takto soustředil ve svých rukách obě nejvyšší funkce, vyhlásil Novotný roku 1960, že socialismus v Československu definitivně zvítězil. V souladu s tím se změnil i název republiky a nevkusně změněn byl rovněž státní znak. Jenže domněle vítězný socialismus začal brzy stagnovat a Novotný musel, ač nerad, přistoupit k hospodářským reformám. Reformy však doprovázela i vnitřní duchovní obroda celé společnosti, a brzy začalo být zřejmé, že Novotný nastalou situaci nemůže zvládnout.
Pražské jaro už jako nýmand
V lednu 1968 byl odvolán z funkce prvního tajemníka komunistické strany, ve které ho nahradil Alexander Dubček, a o dva měsíce abdikoval i na úřad prezidenta. Právě propuknuvší Pražské jaro sledoval nedávno ještě všemocný Novotný už jen jako bezpartijní důchodce, protože ho nakonec vyloučili i z komunistické strany. Po sovětské okupaci byl sice tajným usnesením do strany znovu přijat, do žádné funkce se však již nevrátil.
Konec bez poct a stesku
S manželkou Boženou měl syna Antonína. „Fešák Tony“ zemřel víceméně tiše 28. ledna 1975 a bez velkých posmrtných poct. Jeho přezdívka ale neměla s atraktivitou jeho vzhledu příliš společného. Historik Michal Stehlík komentuje pro Rozhlas Plus jeho odchod takto: „Byl to stesk po něčem jiném, určitě ne po fešáku Tonym. Byl to stesk po vzpomínce na 60. léta, ve kterých se zdálo, že svoboda je už velmi blízko.“
Zdroje: Marie Procházková, Tomáš Novotný: Čeští panovníci v kostce (Knížata, králové, prezidenti), https://plus.rozhlas.cz. Náhledová fotografie: Giota Sakellariou z Pexels
