Přemýšlíte, co s dětmi o víkendu? Běžte do lesa! Prospějete zdraví a užijete si zábavu

Když jste byli ještě malí, tak jste nejspíš běhali s ostatními dětmi po hřišti nebo lezli po stromech. Časy se ale mění, a to, co bývalo považováno za běžnou součást dne, je pro dnešní děti nepředstavitelné. Možná i vaše děti zažívají každodenní nut(d)nou rutinu. Ráno přesun autem do školy nebo do školky, kde tráví několik hodin, aniž by se dostaly ven. Poté spěchají na kroužky a po napsání úkolů shlédnou něco v televizi nebo brouzdají po internetu, a jde se spát. Již od mala je jejich čas organizovaný, a od dospělých se tímto režimem moc neliší. Děti ale ke správnému vývoji pohyb a přírodu potřebují. Zkuste si ji s nimi užít ať už procházkou během dne, nebo třeba o víkendu.

Digitální demence v lese nehrozí

O dnešní generaci dospívajících se říká, že tráví čas u televize a na internetu. Kam ale směřuje generace dětí, která se teprve chystá do školy? Již malým dětem pouštíme pohádky na tabletu nebo je necháme hrát počítačové hry. Takto strávený čas se ale může na jejich rozvoji podepsat. Proto raději než před obrazovkou televize, zkuste s dětmi podniknout aktivity venku. “Skrze obrazovku děti používají pouze sluch a zrak a nemohou tak zjistit, jakou má daná věc konzistenci, jak voní, kolik váží nebo jaká je na omak. Často není jasné, kde se vzala. Dochází tak ke zkreslení představ, které mohou ve školním věku ovlivnit úroveň prostorového vnímání, komunikace nebo analytických dovedností,” říká Tereza Valkounová z Asociace lesních mateřských škol. Manfred Spitzer, ředitel univerzitní psychiatrické kliniky, se dokonce tyto proměny nebojí nazvat digitální demencí, což je zároveň název jeho publikace. Na základě svých výzkumů se vyjádřil, že užívání digitálních médií má negativní vliv na kognitivní funkce a to především u dětí, kterým se mozek začíná teprve vyvíjet. Předškoláci, kteří tráví hodiny denně u televize nebo s elektronickými médii, tak mohou mít problém s vyjádřením myšlenek, mají menší slovní zásobu, a hůře koncentrují pozornost. Tím, že jen pasivně přijímají informace, ztrácejí slovní fantazii a nebývají tak tvůrčí, jako jejich vrstevníci, kteří tráví čas běháním venku.

Příroda je půl zdraví

Procházku v přírodě nám doporučovaly už naše babičky. Nyní máme i vědecké poznatky, které poukazují na prospěšnost takové aktivity, a potvrzují, že pohyb v přírodě má vliv na celkové zdraví a spokojenost. Je vědecky dokázáno, že kontakt s přírodou snižuje možnost nadváhy a obezity, rozvíjí hrubou motoriku, ale také sociální dovednosti. Řada výzkumů také poukazuje na zlepšení pozornosti u dětí s ADHD v případě, že mají možnost trávit část dne v přírodě. S narůstajícím tlakem na výkon a stále bližším kontaktem s elektronickými médii narůstá také obliba takzvané ekoterapie, která stojí na teorii, že příroda má významný vliv na psychické i fyzické zdraví. Některé vědecké výzkumy, které se touto problematikou zabývají, tvrdí, že pobyt v přírodě:

• posiluje psychické zdraví
• snižuje stres a mentální únavu
• tlumí úzkosti a deprese
• obnovuje pozornost a zvyšuje schopnost soustředění
• zlepšuje náladu
• podporuje snížení stresového hormonu kortizolu
• působí jako prevence astmatu

Co můžete venku s dětmi vyzkoušet?

Stopovaná

Během cesty lesem, parkem či polem se setkáváme se „stopami“, které po sobě zvířátka zanechávají. Ačkoliv často narazíme na různé druhy ptáků, na srnku či zajíce bychom mohli čekat marně. Tato zvířata se zvládají dobře ukrývat a zároveň jsou často aktivní při soumraku a v noci. Můžete si ale zahrát na detektivy a hledat stopy a znaky, které po sobě zanechávají. Nejen otisky tlapek, kterou jsou v blátě dobře vidět, ale i nory, peří a ohlodané plody, vám mohou napovědět, že zvířátko bylo někde poblíž. Našli jste okousanou šišku nebo oříšek? S pomocí taháku se stopami a pobytovými znameními přijdete na to, zda si na ní pochutnávala veverka nebo třeba strakapoud. Tím, že na stromech není tolik listí, navíc dobře uvidíte hnízda, a když budete mít štěstí, možná zahlédnete vykotlanou dutinu nebo doupný strom, který má několik okének nad sebou, jako pravý ptačí panelák.

Poznávání mikrosvěta

Často kolem nich projdeme, aniž bychom si jich všimli. Ale i ti nejmenší živočichové si zaslouží naši pozornost. Děti v lesních školkách tráví většinu dne venku a mají tak dost času a prostoru na pozorování světa kolem sebe. Zkuste to i vy – stačí si vzít lupu (není podmínkou) a najít si zajímavé místo, ať už je to starý pařez, místo pod kameny, nebo jen kousek travnatého porostu. Pak už jen pozorujte jeho obyvatele. Co nesli mravenci do mraveniště? A kdo málem spadl z větvičky? V teple domova si pak můžete společně vytvořit krátký komiks, ve kterém děti mohou rozvinout fantazii a odvyprávět příběhy, které viděly.

Podzimní tvoření

Podzim nabízí širokou škálu všech možných přírodnin, které se dají použít jako náhrada figurek, obrázků a hraček. Chcete si zahrát opravdu originální Člověče nezlob se nebo třeba Žížalky? Vyrobte si svůj vlastní plánek – stačí jen fixy a kousek látky. Jako figurky můžete využít třeba kaštany, kamínky, ale i další přírodniny, které najdete v okolí. A co když nemáte kostku? Stačí mít po ruce šest podobných kamínků, na které nakreslíte fixou tečky nebo napíšete čísla a pak je buď vytahujte z pytlíku nebo třeba jen z kapsy.

Ne každý rodič může trávit dostatek času se svými dětmi v lese nebo v parku. Pro rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti měly tuto možnost, existují i ve městech alternativy v podobě lesních mateřských škol, kde děti místo uvnitř budovy tráví většinu času venku, v lese a na zahradě. Díky častému pohybu venku, jsou tak otužilejší a odolnější. Na maximálně šestnáct dětí jsou tu po celý den dva dospělí. Dobře se proto rozvíjejí také sociální kompetence dětí, protože komunikují v menší skupině a učí se efektivně řešit konflikty. Díky spolupráci Asociace lesních mateřských škol s Ministerstvem školství se podařilo tento typ školek legislativně ukotvit v českém vzdělávacím systému a nyní jsou rozšířené po celé republice.

zdroj: Mujlife.cz, Titulní obrázek: Pixabay.com/TheVirtualDenise