Candace bylo sedm let, když si ji vzala do péče Jeane Elizabeth Newmakerová. Svobodná matka, která se živila jako zdravotní sestra v dětské ordinaci, si brzy všimla, že s dívkou není něco v pořádku. Poté, co marně obcházela psychiatry, se nakonec rozhodla pro kontroverzní terapii připoutání.
Candace si nedokázala vytvořit citové pouto se svou adoptivní matkou. Byla neustále duchem nepřítomná, zabíjela ryby a hrála si se sirkami. Na vině bylo pravděpodobně zanedbávání, které zažila u svých dvou sourozenců v původní rodině.
Bylo to na počátku roku 2000, kdy se žena poprvé dozvěděla o experimentální léčbě, známé jako terapie připoutání, která spočívala ve vytvoření nebo obnovení citového pouta s rodiči. Dvoutýdenní léčba stála více než 6 tisíc eur. Jeane však již byla natolik zoufalá, že se rozhodla terapii vyzkoušet i přes vysokou cenu. Sbalila své a Candaceiny věci a společně se vydaly na cestu napříč Amerikou ze Severní Karolíny do Colorada.
První týden se zdálo, že je vše v pořádku. Terapii vedli Connell Watkins a Julie Powderová a dívka po prvních dnech skutečně vykazovala známky zlepšení. Je třeba dodat, že žádný z vedoucích terapie ani žádný z dalších tří asistentů, včetně samotné Jeane Newmakerové, neměl psychoterapeutický výcvik. Desetiletá dívka tak byla odkázána na kvintet amatérů, kteří čerpali z pochybných teorií zakladatele léčby Roberta Zaslowa. Jejich neprofesionalita se bohužel fatálně projevila v polovině druhého týdne, kdy přišel na řadu proces znovuzrození.
Candace ležela v poloze plodu, zabalená do flanelové deky a pod několika polštáři, které jí asistenti zatížili. Tímto způsobem měla být vytvořena simulace matčina lůna, z něhož se mělo „neposlušné“ dítě znovu vynořit na svět a skončit v matčině náručí. Watkins a spol. věřili, že tímto způsobem si dívka vytvoří citové pouto k adoptivní matce. Celý proces byl natočen na videozáznam, který posloužil jako důkaz v následném soudním procesu.
„Představte si, že jste maličké dítě v matčině lůně. Cítíte její teplo. Cítíte se stísněně, protože jste blízko jejího břicha, které je všude kolem vás,“ zahájila terapii Watkinsová. Hned poté ji čtyři dospělí, kteří dohromady vážili 305 kilogramů, přikryli polštáři. Candace měla za úkol dostat se přes toto zúžení ven. „Jestli to nezvládneš, zemřeš ty i tvoje máma,“ vyhrožoval jí Watkins. Po osmi minutách marného snažení se dívka začala ptát, kdo na ní sedí, a tvrdila, že se nemůže dostat ven z dělohy. Po dalších několika minutách začala plakat a měla problémy s dýcháním.
Šokující lékařský zákrok trval celých sedmdesát minut. Candace se během ní vykakala a zvracela. Její poslední slovo zaznamenané na kazetě je „ne“, kterým odpověděla na otázku své adoptivní matky, zda se chce znovu narodit. Pak se dívka odmlčela. Dvojice terapeutických supervizorů to považovala za neúspěšný pokus o znovuzrození a poslala trojici asistentů ven z místnosti. Teprve po dalších pěti minutách ženy Candace rozbalily. „Ale podívejte se, tohle spí ve zvratcích,“ řekla Watkinsová. Dívka mezitím už několik minut nedýchala a její kůže byla modrá. Přivolaným záchranářům se ještě podařilo obnovit puls, ale její mozek už nereagoval. Druhý den byla v nemocnici konstatována smrt udušením.
Případ otřásl světem a začal ostře sledovaný soud s terapeuty a jejich asistenty. Watkins a Ponder byli shledáni vinnými ze zneužívání dítěte, které skončilo smrtí, a dostali 16 let vězení. Již po osmi letech trestu však byla Watkinsová podmínečně propuštěna. Oba asistenti, Brita St. Clairová a Jack McDaniel, dostali 1000 hodin veřejně prospěšných prací. Adoptivní matka Jeane vyvázla v procesu se čtyřletou podmínkou.
Candace Newmakerová bohužel nebyla jediným dítětem, které při brutální metodě „léčby“ zemřelo. Ale právě její případ byl nejvíce medializován a dosáhl změn v americké legislativě. Takzvaný Candacein zákon, zavedený v Severní Karolíně a Coloradu, praxi rebirthingu zakázal.
zdroj: allthatinteresting, Titulní obrázek: Pixabay.com/Maaark
