Kov tři tisíce let starého hrotu šípu v historickém muzeu ve švýcarském Bernu pochází z vesmíru. Příměsi v jeho železe a pravděpodobné místo dopadu meteoritu popsali vědci ve studii zveřejněné v časopise Journal of Archaeological Science.
V nové studii vědci testovali archeologické sbírky ve Švýcarsku. Zjistili, že železný hrot šípu z bernského muzea obsahuje také příměs hliníku, který se v této formě na Zemi přirozeně nevyskytuje. Také množství niklu, které se nachází v železe, se vyskytuje pouze v meteoritech.
Hrot šípu pochází z naleziště Mörigen z doby bronzové mezi lety 900 a 800 př. n. l. Vědci předpokládali, že kov pochází z meteoritu Twannberg, který dopadl asi osm kilometrů od lokality. Specifické množství germania a niklu v železe to však vyloučilo.
Jeden meteorit dopadl na území dnešní České republiky, další ve Španělsku a třetí v Estonsku.
„Ze tří velkých evropských železných meteoritů s vhodným chemickým složením je nejpravděpodobnějším zdrojem meteorit Kaali (Estonsko),“ uvádí studie.
Meteorit dopadl na estonský ostrov Saaremaa kolem roku 1500 před naším letopočtem. Před dopadem se rozpadl a vytvořil 22 metrů hluboký hlavní kráter o průměru 110 metrů a několik menších. Na místě hlavního kráteru vzniklo jezero Kaali järv.
zdroj: Archeological Science, Independent.co.uk, Titulní obrázek: Pixabay.com/Fachdozent