Komunistický předák Vasil Biljak dostal počátkem roku 1970 dopis se speciálně vyrobenou vizitkou, která si z něj dělala legraci. Na malém kousku papíru ho neznámý pisatel posměšně povýšil do stavu francouzského šlechtice.
„Vasil de Biľak, doktor krejčovských věd,“ napsal na vizitku a adresoval ji Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) v Praze, kde tehdy Biľak úřadoval, popsala tehdejší „humornou“ příhodu Mária Benedikovičová v obsáhlém článku slovenského Dennikn.sk.
Vasil Biľak, jeden z komunistických funkcionářů, kteří podepsali zvací dopis sovětským vojskům z roku 1968, byl v době doručení pohlednice členem předsednictva ÚV KSČ a zároveň jeho tajemníkem s rozhodujícím vlivem v zahraniční a ideologické sféře.
Podle Benedikovičové vyšetřovatelé zahájili rozsáhlé vyšetřování, aby zjistili, kdo takto urazil významného komunistického politika. Autorovi hrozily až dva roky vězení.
Vizitkový případ byl objeven v archivu Ústavu paměti národa (ÚPN) a ukazuje, jak státní moc za socialismu šla po kritice nejvyšších státních činitelů i za z dnešního pohledu nevinné vtípky.
Doktor krejčovských věd
Jakmile vizitka dorazila na sekretariát Biľaka, člena Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, vyšetřovatelé zahájili trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu hanobení republiky a jejího představitele, tvrdí Benedikovičová.
Posměšný titul doktora krejčovských věd na vizitce odkazoval na skutečnost, že Biľak se vyučil krejčím, měl titul RSDr. z vysoké školy politické a stal se jedním z nejvlivnějších komunistů.
Vizitka přišla v době tvrdé normalizace – dva roky po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Biľak, který pocházel z rolnické rodiny ze severovýchodního Slovenska, využil politických čistek v roce 1968 a stal se jednou z vůdčích osobností normalizace.
Biľak byl vlivným úředníkem téměř až do sametové revoluce. Po listopadu 1989 byl obviněn z porušování zákona na ochranu míru a dalších hospodářských trestných činů, ale nikdy nebyl odsouzen. Žil v ústraní ve vile nedaleko Bratislavského hradu a zemřel v roce 2014 ve věku 96 let.
Jeden chybující autor?
Z archivních dokumentů vyplývá, že tvůrce vizitky nikdy neskončil za mřížemi, a to jen proto, že se ho nepodařilo vypátrat.
Součástí spisu s vizitkou je i posměšná báseň o Biľakovi s urážlivými výrazy. Vyšetřovatelé pracovali s verzí, že za nimi stojí jeden autor. Společným znakem obou dokumentů byly například podobné gramatické chyby. Je možné, že autor nezvládl pravopis, ale pravděpodobnějším vysvětlením je, že šlo také o zesměšnění Biľaka, který byl známý svou špatnou znalostí spisovné slovenštiny.
Podle dochovaných spisů policie vynaložila velké úsilí na vypátrání odesílatelů, kteří si z komunistických funkcionářů utahovali. Vyslechla také pošťáky a nechala dopisy prozkoumat odborníky na psaní dopisů.
„Možná by stačilo nevhodnou korespondenci vyhodit do koše. Za minulého režimu to neexistovalo, vše se vyšetřovalo, aby se pachatelé vypátrali a potrestali,“ říká Peter Mikle, výzkumník z Ústavu pro vztahy s veřejností v článku Márie Benedikovičové na serveru Dennikn.sk.
Zdroj: dennikn.sk. Náhledová fotografie: Neznámý autor (1977) / Arhivele Nationale ale Romaniei si Institutul de Investigare a Crimelor Comunismului in Romania / Wikimedia Commons
