Média jsou už po staletí považována za významný společenský faktor, který vyvolává zájem laické i odborné veřejnosti ke zkoumání. O jejich vlivu už dnes není sporu, jednotně se však nedá dívat na to, čím konkrétně média společnost a jednotlivce ovlivňují, a jakou povahu toto působení má.
Zájem odborníků a představitelů nejrůznějších společenských skupin je předpokladem k tomu, že média mají na společnost významný účinek, rozebírá otázku mediálního vlastnictví ve střední Evropě Michaela Nováčková, autorka bakalářské práce, kterou vloni obhájila na Katedře politologie Institutu politologických studií, Fakulta sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze.
Komu a čím média prospívají?
Snahy lobbistů a politických představitelů, úsilí zákonodárců o regulaci mediální komunikace, nakupování reklamní plochy aj. je důkazem, že média ovlivňují chování, postoje a názory jednotlivců. Dokážou rozšířit obzor poznání, vzdělávat a utvářet si politické nebo společenské hodnoty, ale zvládnou také vyvolávat napětí, polarizovat, uvádět v omyl a ohrožovat stabilitu celé společnosti. Média jsou schopna podporovat, nebo naopak brzdit společenské změny, dozvídáme se z práce Michaely Nováčkové.
Hlídací pes, cenzura, propaganda, manipulace
Dopady, které média na své publikum mají, závisí na principu fungování společnosti. Za princip fungování společnosti považujeme politický režim, který daný stát řídí. Jedná-li se o demokratické zřízení, média fungují jako hlídací pes a zprostředkovávají společnosti pravdivé a objektivní informace o jednání politické reprezentace, a kontrolují tak kroky mocenských elit.
Optimismus a následná deziluze z digitálních médií
S nástupem digitálních médií a rozvojem sociálních sítí zavládl mírný optimismus ve svobodu slova a šíření informací. Příkladem je třeba Arabské jaro, kde je za jednoho z hybatelů revolucí považován právě nástup sociálních sítí. Prvotní euforie z toho, že informace už nebudou pod kontrolou vládnoucí elity a nebudou institucionalizované v masových médiích, vystřídala deziluze z rozvoje nových hrozeb ve formě dezinformací nebo polarizace společnosti, popisuje Nováčková novodobé zkušenosti s tímto druhem média.
Vývoj mediálního vlastnictví ve střední Evropě
Střední Evropa se po ekonomické krizi v roce 2007 potýkala s velkou vlnou odlivu mediálních vlastníků především z Německa, Skandinávie nebo Švýcarska. Zisky zahraničních investorů dlouhodobě klesaly mj. s nástupem digitálních médií a internetu, píše Nováčková. Své působení tak vyhodnotili jako ekonomicky nevýhodné a následným odchodem vytvořili prostor pro tuzemské oligarchy. Mediální analytik Václav Štětka poukazuje na to, že zatímco u zahraničních investorů šlo především o zisk, tuzemským oligarchům jde o politický a ekonomický vliv, a za své peníze si tak pořizují lobbistický nástroj.
Majitel = zaměstnavatel
Ani tu část tuzemských mediálních vlastníků, kteří nepůsobí aktivně v politice, nebyli obviněni z korupce a podle jejich slov nezasahují do redakční politiky svých mediálních domů, nemůžeme podle Nováčkové považovat za bezproblémovou.
Samotný fakt, že zaměstnavatelem redakce je mocný a vlivný člověk, může zastrašovat zaměstnance – novináře od investigativní práce související s podnikatelskými aktivitami vlastníka.
Jak si (ne)vede Česká republika
V žebříčku Indexu svobody tisku 180 zemí světa, který sestavuje každoročně organizace Reporters Without Borders, se Česká republika drží už několik let na 40. místě, oproti roku 2014 jde o výrazný propad z 13. pozice. Lépe je na tom Slovensko, které se v roce 2021 umístilo na 35. pozici a nejhůře dopadlo z celé Evropské unie Maďarsko, které obsadilo 92. místo.
Andrej Babiš vstoupil do médií a už to šlo z kopce
Za sestupem České republiky stojí vstup vlivného podnikatele Andreje Babiše do mediální struktury, který začal nákupem společnosti Mafra, a. s. od německé společnosti RBVG v roce 2013. O dva roky dříve založil hnutí ANO, které ve stejném roce jako se uskutečnil nákup Mafry, vstoupilo do vlády.
PPF, Nova a působení na Východě
Posledním významnějším milníkem v českém mediálním vlastnictví byl podpis dohody mezi investiční skupinou PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera (v roce 2021 tragicky zahynul) a americkou mediální skupinou CME, do které spadá jedna z nejsledovanějších tuzemských televizních stanic – Nova. Kontroverzní byly jeho podnikatelské aktivity v Číně a Rusku a návazné zjištění českých novinářů, že si firma Home Credit spadající do holdingu PPF pronajala agenturu C&B Reputation Management k vylepšení obrazu čínského komunistického režimu u české veřejnosti, podává informace Nováčková.
A další vlivní
Mezi další vlivné tuzemské vlastníky médií patří Zdeněk Bakala (Economia a. s.), Daniel Křetinský a spol. (Czech Media Invest) nebo Marek Dospiva a spol. (Penta Investments).
Zdroj: Nováčková, Michaela: Eroze demokracie a média ve střední Evropě, Bakalářská práce, 2022, Univerzita Karlova Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Katedra politologie. Náhledová fotografie:
České elity vstoupily na Slovensko
Do vlastnické struktury na Slovensku výrazně zasahují čeští podnikatelé, pokračuje Nováčková. V balíčku mediálních domů skupiny CME byla kromě české Novy i slovenská Markíza, což je nejsledovanější televizní stanice v zemi.
Kellner, Babiš, Dospiva od TV k novinám
Po schválení transakce Evropskou komisí v roce 2020 se tak český podnikatel Petr Kellner stal důležitým mediálním magnátem i na Slovensku. V roce 2013 koupil Andrej Babiš vydavatelství Ecopress, které přejmenoval na Mafra Slovakia. O rok později společnost Penta, za kterou stojí podnikatel Marek Dospiva, koupila noviny SME.
Podle autorky bakalářské práce se Slovensko podle organizace Freedom House potýká s nedostatečnou transparentností mediálních vlastníků a Evropská unie dodává, že regulace střetu zájmu mezi majiteli mediálních domů a vládními politiky je nedostatečná.
Situace v Polsku a Maďarsku je ještě mnohem závažnější, protože zatímco v Česku a na Slovensku se prolínají ekonomické zájmy s těmi politickými mezi několika podnikateli, v Maďarsku a v Polsku je mediální scéna koncetrovaná a plně ve sféře vlivu vládnoucích stran, uzavírá tuto část kapitoly Michaela Nováčková.
Zdroj: Nováčková, Michaela: Eroze demokracie a média ve střední Evropě, Bakalářská práce, 2022, Univerzita Karlova Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Katedra politologie. Náhledová fotografie:
