Je záhadou, kdo postavil tyto mohutné hradby poblíž bavorského Neuburgu na Dunaji: Archeologové odkryli nejstarší kamennou zeď svého druhu a nejstarší lom severně od Alp. Jsou staré asi 3400 let.
V době, kdy vznikla, vládl v Egyptě Tutanchamon a Trója byla svými dobyvateli obrácena v trosky. Profesorka Carola Metzner-Nebelsicková z Ludwig-Maxmilians-Universität v Mnichově (LMU) stojí hrdě před stěnou vysokou jako člověk z vápenců o velikosti až 70 cm, které byly vytěženy v sousedním lomu.
Během letošních vykopávek Institutu pro prehistorickou a ranou historickou archeologii na LMU a Varšavské univerzity studenti z LMU a Římské univerzity odkryli na kopci jižně od Dunaje zeď z doby bronzové.
Podobnosti s Trójou a Mykénami
„Je nejstarší a největší svého druhu severně od Alp,“ hlásí prof. Metzner-Nebelsicková. „Podobné hradby chránily palác legendárních mykénských králů.“ Také Trója byla obklopena takovými „kyklopskými hradbami“. Dvě stěnové skořepiny z vápencových bloků, původně dobré dva metry vysoké, byly vyplněny drobnými kamínky a udusanou zeminou. Masivní dřevěné sloupky na obou stranách držely konstrukci pohromadě a tvořily základ dřevěného chodníku.
Konec hradu v dnešním severním Horním Bavorsku přišla stejně násilně jako v Tróji: „V násilném pekle byla tato zeď vypálena po celé délce na začátku pozdní doby bronzové,“ hlásí archeolog. „Poté byl hrad pravděpodobně po obležení srovnán se zemí a již nikdy nebyl osídlen.“
Byli zde obětováni lidé?
Bavorská Trója měla rozlohu 86 hektarů, měla i akropoli – chrám na nejvyšším místě hory, kam se přinášely bohům spálené zvířecí oběti. Za zdí byly nalezeny střepy keramiky a zvířecí kosti – zbytky jídel či obětin. Byly objeveny i lidské kosti. Zbývá objasnit, zda se jedná o lidské oběti nebo smrt z obléhání.
Byla to osada starověkých Rétů?
Rétové byl podle Wikipedie společný „etnický“ název používaný starověkými Římany k označení skupiny starověkých alpských kmenů, jež si byly jazykově a kulturně blízké a jejichž jazyk a kultura mohly, alespoň zčásti, pocházet od Etrusků. Tyto kmeny obývaly oblast dnešního Švýcarska, Tyrolska a alpskou část dnešní severovýchodní Itálie již nejpozději kolem roku 500 př. n. l. V roce 15 př. n. l. si je podrobili Římané.
„Ti ale žili spíše v alpské oblasti. Keltové ještě neexistovali. Otázka, zda na hradě bylo osídlení, není dosud objasněna, neboť zde neprobíhaly žádné vykopávky. To by se mělo změnit. Projekt ještě neskončil,“ říká profesorka Metzner-Nebelsicková.
Zdroj: merkur.de. Náhledová fotografie: Leon petrosyan / Wikimedia Commons: Pradávné městské zdi v bájné Tróji na území dnešního Turecka.
