Uznávaný astrofyzik a matematik Daniel Whitmire nedávno přehodnotil svůj pohled na takzvaný Fermiho paradox, který pokládá otázku, jak je možné, že navzdory vysoké pravděpodobnosti mimozemského života se lidstvo stále nesetkalo s cizími civilizacemi.
Pro emeritního profesora na Arkansaské univerzitě je lidstvo průměrnou civilizací, lépe řečeno průměrnou ve smyslu statistiky. Whitmire vychází z takzvaného principu průměrnosti, který je postaven na předpokladu, že za nedostatku důkazů prokazujících opak je potřeba lidstvo vnímat jako typického člena určité referenční skupiny.
Jak však Whitmire uvádí ve své aktuální studii publikované v International Journal of Astrobiology, jisté důvody jej donutily jeho názor změnit. Předně je lidstvo první technologickou civilizací na Zemi, tedy takovou, která vyvinula elektronická zařízení a je schopna výrazně planetu ovlivňovat. To není tak banální tvrzení, jak by se mohlo zdát. Planeta Země je podle současných odhadů schopna podporovat život asi 50 miliard let. Za tuto dobu již mohla hostit bezpočet jiných pokročilých civilizací, přesto neexistuje jediný důkaz, ať už geologický či jiný, že by tomu tak v minulosti bylo. „Pokud bychom jako lidstvo přes noc zmizeli, zanechali bychom za sebou zatraceně velkou stopu,“ uvádí Whitmire.
Whitmire vysvětluje fakt, že lidstvo doposud nebylo schopno zachytit signály produkované mimozemskými civilizacemi, hypotézou takzvaného Velkého filtru. Jakmile statisticky průměrná civilizace dosáhne dostatečně vysokého technologického stupně, který by produkci podobných signálů umožňoval, čeká ji už jen velmi krátké trvání existence.
I Whitmire však připouští, že se může mýlit.
Zdroj: Newatlas.com, Titulní obrázek: Pixabay.com / RonaldPlett