„Raději budu dnes aktivní než zítra radioaktivní,“ zpívá ve své písni zpěvák skupiny Ventil Rg. Za touto písní se však neskrývá nic ozářeného, nic, co by mohlo člověku ublížit. Dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny za fyziku a chemii, zakladatelka radiochemie a objevitelka prvků polonia a radia, první žena, která se stala profesorkou na slavné pařížské univerzitě Sorbonna, by o tom mohla něco vědět. Tato žena se nesmazatelně zapsala do dějin vědy a techniky a posunula fyziku a chemii na novou úroveň. Poznatky a objevy Marie Curie Sklodowské přispěly k rozvoji medicíny, léčbě rakoviny a dokonce i k vývoji atomové bomby. Marie Curie čelila nenávisti, nechtěné pozornosti, skandálům, tragickým událostem a odmítání ze strany mužů v nerovné společnosti.
Výjimečná žena
Dcera ateisty, učitele fyziky a matematiky na varšavském gymnáziu a věřící ředitelky dívčí školy, vyrůstala v rodině se čtyřmi sourozenci. Starostlivá matka, která dbala na vzdělání všech svých potomků, si brzy všimla mimořádné inteligence své dcery, která již ve čtyřech letech četla obtížné texty. Její život byl skutečně dobrodružstvím ducha a vůle. Marie Curie-Sklodowská, drobná, skromná žena, vedla svou rodinu a laboratoř v neutěšených materiálních podmínkách. Po první světové válce se Marie Curie-Sklodowská kromě vedení ústavu věnovala prvnímu výzkumu léčby rakoviny pomocí radioaktivity.
Když nemáte ani slazený čaj
Na začátku posledního desetiletí 19. století se přestěhovala do Paříže za svou starší sestrou na prestižní univerzitu Sorbonnu. Netrvalo dlouho a Marie se stala jednou z nejlepších studentek ve třídě a získala také Alexandrovské stipendium, které se udělovalo nadaným polským studentům v zahraničí. Díky tomuto stipendiu mohla Marie financovat nejen své přežití v Paříži, ale také náročné studium fyziky a vlastní studium matematiky. Podle dostupných pramenů kvůli finančně náročnému studiu a životu v Paříži někdy doslova přežívala o chlebu, másle a čaji. V zimě trpěla zimou v chladném bytě bez topení a často neměla co do úst. Občas prý dokonce omdlela hlady.
Bílá jako sníh, rudá jako krev a modrá jako laboratoř
Jeden z Mariiných profesorů na univerzitě pro ni získal grant na studium magnetických vlastností a chemického složení oceli. Právě tento vědecký projekt ji poprvé spojil s Pierrem Curiem, který byl v té době již známým a uznávaným vědcem a výzkumníkem. Pierre a Marie začali spolupracovat. Neuplynul ani rok a Pierre Marii poprvé požádal o ruku. Když však vědkyni požádal o ruku a požádal ji o ruku, nejprve odmítla. Chtěla se vrátit do rodného Polska. Když ji však krakovská univerzita odmítla, protože byla žena, Pierre ji přesvědčil, aby se vrátila do Paříže. Dne 26. července 1895 uzavřeli Pierre a Marie civilní sňatek, což v její katolické a silně věřící rodině vyvolalo značný rozruch. Marie se nevdávala v bílých šatech. Oblékla si tmavě modré šaty, což zdůvodnila tím, že si je možná později vezme do laboratoře.
V temnotě a tichu hledí dvě oči do bledé záře
Po měsících společného výzkumu a bádání manželé 18. července 1898 oznámili, že uraninit (oxid uraničitý neboli smolinec) obsahuje kromě uranu ještě další prvek, který je mnohem radioaktivnější než uran. Na počest manželčiny rodné země ho nazvali polonium. Brzy poznali, že uraninit neobsahuje jen jeden, ale hned několik neznámých prvků. Další, mnohem radioaktivnější, nazvali radium. V obtížných laboratorních podmínkách však byla práce nesmírně namáhavá. Například k získání jednoho gramu soli radia na laboratorní misce museli zpracovat tuny uraninitu. Po několikaletém úsilí se jim podařilo radium izolovat. Při večerní návštěvě své laboratoře v kůlně na předměstí Paříže s údivem zjistili, že objevený prvek září. Oba manželé se pravidelně dobrovolně vystavovali dávkám záření. Aplikovali si radium na kůži, studovali jeho účinky a utrpěli několik dobrovolných i nedobrovolných popálenin způsobených vysokými dávkami záření. Oba vědci u sebe pravidelně nosili po kapsách vzorky radia a Marie dokonce měla takový svítící vzorek u své postele, protože ho v noci používala jako lampu.
Nikdy neztratila své odhodlání
Přestože nakonec za svůj výzkum položila život, její výsledky se staly velmi důležitými a její odhodlání z ní udělalo jednu z nejslavnějších vědkyň na světě. Marie Curie Sklodowská zemřela 4. července 1934 ve francouzském Savojsku ve věku 66 let. Byla jí diagnostikována aplastická anémie, nedostatečná tvorba všech složek krve. Ničivé účinky záření byly tehdy neznámé a nepopsané a Marie například běžně nosila radioaktivní izotopy po kapsách nebo je měla v psacím stole. Byla první ženou, která byla pohřbena ve slavném pařížském Pantheonu vedle svého milovaného Pierra. Je jedinou ženou pohřbenou na tomto místě a její ostatky jsou uloženy vedle takových významných Francouzů, jako byli Voltaire, Victor Hugo a Alexandre Dumas starší. Tím se jí dostalo snad nejvyššího uznání, jakého se jí mohlo od francouzské vlády dostat, i když až po její smrti.
zdroj: redakce, hnonline, Titulní obrázek: Wikimedia Commons/Public Domain
