Mileniálové (generace Y) 1981 až 1996

Mileniálové, neboli generace Y, se narodili v letech 1981 až 1996, ale někteří uvádějí tuto kohortu až do roku 2000. Svůj název získali podle nového tisíciletí, do kterého se narodili nebo do něhož dospěli jako mladí dospělí. Tato generace se narodila do období relativního míru, bez válek a převratů, ale s obrovskými možnostmi a technologickým rozvojem. Jsou poslední generací, která zažila dětství bez internetu, a první, která zažila technologický boom v podobě mobilních telefonů, počítačů, CD, MP3 přehrávačů, VHS, CD, Nintenda, Playstationů, internetu, e-mailu, sociálních sítí a neomezeného přístupu k zahraniční hudbě a filmům. Mileniálové byli přímo ovlivněni globalizací; znají první fast foody, zahraniční výrobky a streamovací služby.

Mileniálové odkládají založení rodiny z řady důvodů. Chtějí být nejprve finančně zabezpečeni, mít vlastní bydlení a prostor, něco v životě dokázat a mít uspokojivou kariéru. Více než po rodinném životě touží po cestování a dosahování cílů. Je to první generace, která potřebuje vidět ve své práci smysl, oproti předchozím generacím se nebojí ji změnit, pokud je neuspokojuje. Mileniálové také více než kdy jindy odkládají nástup do práce a volí vzdělávání.

Mají možnost studovat v zahraničí, což dále podporuje jejich životní styl užívat si světa a života. Antikoncepce je pro ně standardní výbavou, v důsledku čehož žijí sexuálně dlouho před svatbou, jsou otevření příležitostnému sexu, žijí bez závazků. Obrovské procento partnerů spolu žije před svatbou, mnozí to považují za zbytečný papír, velká skupina vyznává otevřené partnerství/sňatek. Někteří třicetiletí mileniálové stále bydlí u rodičů ve snaze našetřit co nejvíce peněz nebo jen kvůli pohodlí maminčina hotelu. V důsledku tohoto životního stylu se začal objevovat termín syndrom Petra Pana, který definuje dospělého člověka odmítajícího převzít dospělé povinnosti a žít život dospělého člověka.

V práci má tato generace jiné nároky než generace předchozí. Chtějí více peněz, odmítají přesčasy, požadují více dovolené spolu s „sick days“, osobní volno, pružnou pracovní dobu a home office. Dbá na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, důležité jsou pro ni koníčky a čas s přáteli. Nechce trčet v práci, která je nebaví, osm hodin denně. Zapojuje se, vyjadřuje se k sociálnímu uspořádání, politice a nebojí se vyjádřit svou nespokojenost. Oproti předchozí generaci jsou mileniálové obrovskými konzumenty – hojnost reklam, zahraničního zboží, nákupy přes internet, možnost půjček a splátek bez navýšení vytvořily generaci, která si dopřává a přijímá nejnovější technologické vymoženosti a různé zboží. Žijí tady a teď a libují si v okamžitém uspokojení a spokojenosti.

Ve srovnání s předchozími generacemi jsou mileniálové otevřenější novým zkušenostem a nápadům. Své děti vychovávají jinak, také proto, že je mají v pozdějším věku. Dávají přednost studiu, cestování, dosahování cílů a kariéře před manželstvím a rodičovstvím.

Psycholožka Jean Twenseová nazvala mileniály generací Já; tento termín vyjadřuje narcismus a pocit oprávněnosti a nároku. Ve srovnání s minulými generacemi se mileniálové více starají sami o sebe, více myslí na své potřeby a požitky; mnozí přestávají dbát na společenské normy a na to, co se od nich očekává (bydlení, manželství, rodina), a raději jdou za svými sny a ideály. Mizí smysl pro komunitu, čemuž napomáhá rozvoj sociálních sítí a mobilních telefonů – často komunikují po telefonu nebo na sociálních sítích. Člověk po třicítce, svobodný a bezdětný nebo rozvedený s dětmi, není nic neobvyklého.

V souvislosti s mileniály se poprvé hovoří o civilizačních chorobách, které jsou pravděpodobně způsobeny konzumním způsobem života, sedavým zaměstnáním, nedostatkem pohybu v přírodě, stresem a dostupností průmyslově zpracovaných potravin a rychlého občerstvení, které pohodlní mileniálové upřednostňují před domácí kuchyní.

Navzdory změnám v několika oblastech jsou mileniálové generací, v níž najdeme dvě skupiny. První je progresivní, cestující, zajímající se o nové myšlenky, perspektivy a postupy ve vzdělávání, požadující změny ve společnosti pro lepší budoucnost potomků. Patří sem mileniálové, kteří nevidí nic špatného na svobodném životě, soužití bez sňatku, otevřených vztazích a přijímají progresivní myšlenky, jako je manželství osob stejného pohlaví nebo adopce dětí homosexuálními páry.

Druhou skupinu tvoří mileniálové vyznávající tradiční hodnoty, jako je rodina a zodpovědná tvrdá práce. Žijí podobně, jako žili jejich rodiče, podobně vychovávají své děti a mají problém s novými myšlenkami a trendy, protože jsou v přímé konfrontaci s tím, čemu věří. Do této skupiny obvykle patří lidé, kteří vyrostli na vesnicích, v malých městech, kde se stále ctí tradice, nebo v přísně křesťanských rodinách.

zdroj: najmama.sk, parents.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/CDD20