Když někomu prozradím, že jsem minimalista, očekává, že bydlím v bílé krabici bez nábytku s
jednou tenkou matrací na zemi. Překvapuje ho, že vlastním užitečné množství běžných věcí, jako je nábytek, kuchyňské náčiní, knihy, pomůcky a vybavení pro své záliby a dokonce i pár hraček pro případ návštěvy s dětmi.
Minimalistický životní styl ale není o deprivaci. Není to o určitém počtu věcí. Navíc minimalismus manželského páru na prahu důchodu vypadá jinak než minimalismus svobodného, dvacetiletého muže nebo rodiny s několika malými dětmi.
I když máme tendenci používat termíny „prázdnota“ a „minimalismus“ zaměnitelně, ve skutečnosti to není totéž. V čem je tedy rozdíl? Odpověď je prostá: všichni minimalisté žijí obklopeni jen těmi nejnezbytnějšími věcmi, ale ne všichni, kteří věci vyhazují, se stávají minimalisty.
Většina lidí, kteří jsou motivováni k vyklízení a prázdnotě, nemá v úmyslu stát se minimalisty:
• Možná se připravují na stěhování a nechtějí všechno balit a tahat.
• Nebo jsou připraveni odejít do důchodu a přestěhovat se do menšího domova.
• Možná právě protřídili nahromaděné věci po rodičích a rozhodli se, že nechtějí zanechat
takovou zátěž pro své vlastní děti.
• Třeba se jim na věci chytá příliš mnoho prachu.
• Nebo mohou být jako já a jednoho dne prostě dosáhnou bodu, kdy je všeho moc: příliš drahé a neskladné.
Bez ohledu na důvod je výsledkem klid
Možná jste vyklidili určitou oblast svého života jako např. šatník, kuchyň, sklep, hračky vašich dětí apod. A možná si myslíte, že jakmile očistu dokončíte, už to nikdy nebudete muset dělat. Tak to je bohužel pravda jen málokdy. Bez změny myšlení a rutinních návyků si totiž většina z nás opět začne pořizovat nové věci, z nichž velká část je předurčena stát se novým lapačem prachu. Část lidí však tomuto nutkání odolá a přejde ke skutečnému minimalismu.
Úklid je událost, minimalismus životní styl
Nemyslím si, že minimalistou se člověk stane přes noc. Co se děje nejčastěji, a co se stalo i mně, je to, že když začnete odstraňovat ze svého života nepotřebné a nadbytečné věci, postupně učiníte posun ve svém myšlení.
Stačí si uvědomit, jak uklidňující a příjemný je váš domov a jak je mnohem snazší ho takový
udržovat. A třeba si i všimnete, že se oblékáte jednodušeji a sebevědoměji, protože váš elegantní šatník obsahuje pouze vaše oblíbené kusy oblečení. Zkrátka život se novopečenému minimalistovi obvykle celkově zklidní. Nejenže se mu udržuje snáz pořádek ve věcech, ale také zjistí, že je mnohem lepší si sám vařit a zjednodušit pokrmy i formu stolování. Dříve nebo později mu tyto okamžiky odhalení pomohou uvědomit si, že „méně je více“ není jen chytlavá fráze, ale skutečný popis lepšího způsobu života. Tím, že si ponecháte pouze majetek a závazky, které přidávají hodnotu vašemu životu a zbytek odstraníte, se otevíráte spoustě úžasných možností, které jste přes ten nános věcí už nemohli ani pořádně vidět. To je bod, ve kterém se rodí minimalista.
Kdo se na své cestě minimalismem nezastaví, začne často zpochybňovat i samotná poselství
současné společnosti, tedy hon za maximalizací zisku a že to, co vlastníme, vyjadřuje jak jsme úspěšní nebo neúspěšní a že zaneprázdněnost je známkou naší hodnoty. Minimalista obvykle přestává plýtvat časem, penězi, energií a touhou po věcech, které nemají trvalou hodnotu a začne se soustředit na věci, které tuto hodnotu mají: zdraví, vztahy, vzpomínky, smysl, laskavost.
Není důležité, jak málo vlastníte. To o co tu jde, je posun perspektivy, který vám umožní jít proti kulturnímu proudu a vytvořit si život pouze na základě toho, na čem skutečně závisí.
zdroj: katilmoore.com, redakce, Titulní obrázek: Pixabay.com/janprazak
