Vědci objevili „elixír mládí“ zcela náhodou. Známý enzym zpomaluje stárnutí o 50 %

O studii zveřejněné v časopise Current Biology informoval deník Jerusalem Post. Jak se již několikrát v historii ukázalo, ty nejlepší objevy vznikají náhodou a ne jinak tomu bylo i v tomto případě. Vědci z americké Virginie se totiž při svém výzkumu zaměřili právě na zmíněnou autofagii.

Doposud byla populární a obecně přijímaná teorie, že lidské buňky se postupem času stávají náchylnějšími k různým mutacím, což je nakonec poškozuje a postupně zabíjí. V překladu – tělo začíná stárnout.

Autofagie je proces, který toto poškození napravuje odstraněním poškozených a nefunkčních částí buňky. Jedná se tedy o formu omlazování buněk. Nová studie však naznačuje, že odpověď se skrývá v enzymu alkoholdehydrogenáze, což vědcům hraje do karet. Jedná se o dobře prozkoumaný enzym, který vzbudil pozornost díky své schopnosti rozkládat etanol, vysvětluje UVAToday.

Ukazuje se však, že tento enzym dokáže ještě jednu podstatnou věc, a to zvrátit škody způsobené glycerolem a glyceraldehydem, což jsou přirozené vedlejší produkty tuků.

V lidském těle se postupně hromadí spolu s tukem a jejich koncentrace je nejvyšší zejména v pozdějších fázích života, během nichž naše tělo ukládá větší množství lipidů.

Týmu vědců při výzkumu pomohl běžný červ Caenorhabditis elegans, slovensky hlístice. Díky své genetické podobnosti s člověkem však tyto malé hlístice získaly již dvě Nobelovy ceny. Místo spuštění autofagie však autoři studie dokázali u hlístic pozorovat prodloužení života až o 50 % právě díky vylučování výše zmíněného enzymu.

Výzkumníci byli schopni tohoto výkonu dosáhnout díky metodě zvané AMAR – Alcohol and alcohol-dehydrogenase-mediated anti-aging response, v překladu alkohol-dehydrogenázou zprostředkovaná reakce proti stárnutí. Pomocí této metody se vědci zaměřili na gen adh-1.

Je však třeba dodat, že navzdory genetické podobnosti se výsledky pozorované u hlístic nemusí vyskytovat i u lidí. Tým Eyleen Jorgeliny O’Rourke, hlavní autorky studie a univerzitní výzkumnice specializující se na cytologii, však tvrdí, že metoda, kterou použili, funguje i na lidských modelech.

„Tento objev byl nečekaný. Vycházeli jsme z velmi dobře podložené hypotézy, že tajemstvím dlouhověkosti je aktivace procesu omlazování buněk zvaného autofagie, a nakonec jsme našli dosud neznámý mechanismus prodlužování života,“ uvedla autorka studie Eyleen Jorgelina O’Rourková.

Dodala také, že výzkum snad zvýší zájem o používání metody AMAR, která by mohla v budoucnu poměrně snadno prodloužit život pacientů.

„Vzhledem k tomu, že nemoci související se stárnutím představují v současné době velkou zdravotní zátěž pro pacienty, jejich rodiny a zdravotnický systém, bylo by nejúčinnějším způsobem, jak tuto zátěž snížit a zvýšit počet let života ve zdraví pro nás všechny,“ uzavírá O’Rourková.

zdroj: Jerusalem post, UVAToday, Titulní obrázek: Pixabay.com/jarmoluk