Hromadné infekční nemoci jsou nevítaným společníkem člověka na Zemi od nepaměti. Pandemie vznikají, když se infekční onemocnění začne široce šířit napříč kontinenty. V té době proniká nákaza prakticky do celého světa bez prostorového omezení. Globální epidemie jsou staré jako lidstvo samo. Když se lidé před staletími začali stěhovat po světě, začaly se s nimi stěhovat i nakažlivé nemoci. Kdysi dávno lidé věřili, že je duchové nebo bohové trestají za jejich chyby rozšířenou smrtelnou nemocí. V minulosti tento nevědecký přístup často vedl k chybným reakcím na epidemie a následnému vymírání statisícových populací.
Víte, které z nich patří mezi špičku?
Lidstvo od nepaměti sužují různé nemoci a epidemie. Jednou za čas se také vyskytly rozsáhlé pandemie, které se náhle a masivně rozšířily na velké území. Mezi nejznámější patří mor, cholera a chřipka.
Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis – pojmenovaná po švýcarském lékaři Alexandru Yersinovi, který ji v roce 1894 objevil. Jejím přenašečem byla blecha z Egypta, která parazitovala na krysách. Kolem roku 165 až 180 n. l. sužoval obyvatele starověkého Říma „antonínský mor“, který způsobil smrt několika milionů lidí. Známější byl však „justiniánský mor“ z první poloviny 6. století, který vypukl na cestě mezi Asií a Evropou kolem roku 540. Velká epidemie moru „černé smrti“ se ve 14. století rozšířila po celé Evropě. Odhaduje se, že zemřelo 25 milionů lidí. Nejvíce trpěli lidé ve větších městech, kde se nemoc rychle šířila. V některých městech klesl počet obyvatel až o třetinu. Morové epidemie postihují území Slovenska již téměř čtyři století. K nim docházelo většinou během válek a povstání.
Cholera vznikla v Indii ve špatných hygienických podmínkách a ve střední Evropě byla až do první poloviny 19. století neznámou nemocí. Obyvatelé postižených vesnic byli izolováni, nesměli chodit na trhy, pracovat, sklízet úrodu z polí. V několika vesnicích lidé hladověli. Ani dlouhá karanténa, která například na Slovensku trvala 40 dní, nebyla nutná, protože inkubační doba byla pouze 1-5 dní. Mrtví byli pohřbíváni v noci, bez zvonů, kněží a příbuzných. Choleru způsobovala bakterie Vibrio cholerae, která se vyskytovala ve znečištěné pitné vodě. Nakažení lidé dostávali silné průjmy, křeče, zvraceli a ztráceli vodu. Cholera se stala spouštěcím mechanismem pro vypuknutí selského povstání na východním Slovensku koncem července 1831. Poddaní začali rabovat, vyhánět statkáře, úředníky, inteligenci, ničit jejich majetky a někde je i zabíjet. Skutečnou příčinou však byly zhoršující se hospodářské a sociální podmínky poddaných.
Předpokládá se, že neštovice vznikly v Indii nebo Egyptě již před 3000 lety. Jsou nejničivějším onemocněním, jaké lidstvo zná. Opakované epidemie zachvátily a decimovaly populace po celá staletí. V některých starověkých kulturách byla tato nemoc tak velkým zabijákem dětí, že bylo zakázáno dávat jim jména, dokud se dítě nemocí nenakazilo a nepřežilo ji. Neštovice dokonce pomohly přejít na druhý konec světa panovníkům, jako byla anglická královna Marie II, rakouský císař Josef I, španělský král Ludvík I a ruský car Petr II. Jedná se o virové onemocnění způsobené virem pravých neštovic (variola virus). Před zavedením očkování byly neštovice rozšířeny po celém světě. Setkal se s nimi téměř každý. K vyvolání tohoto obávaného, často smrtelného onemocnění stačí velmi nízká infekční dávka přibližně 10-100 organismů v aerosolu. Virus variola je jedním z největších a nejsložitějších virů. Neštovice jsou nemoc stará mnoho tisíc let. První epidemie neštovic byly známy již v roce 1000 př. n. l. v Číně, na indickém subkontinentu a na Arabském poloostrově.
Počátek těchto epidemií je historicky doložen nemocným africkým otrokem španělského kapitána Panfila de Navaraeze, který kolem roku 1520 zakotvil na východním pobřeží Mexika poblíž dnešního Vera Cruz.
Jak jsme na tom nyní?
Po třech historicky nejznámějších nemocech se v současném světě dostaly do popředí nemoci moderního světa, jako např:
- obezita
- cukrovka
- respirační onemocnění
- rakovina
- onemocnění kardiovaskulárního systému, srdeční infarkty, mrtvice
- a dokonce i alergie
Moderní nemoci vznikají v důsledku výrazné změny životního stylu obyvatelstva. Lidé používají technologie, které je nutí méně se pohybovat, mnozí mají špatné stravovací návyky, ale důležitým aspektem je míra vysokého stresu.
Přesto nevíme všechno
Navzdory neustálému pokroku v oblasti medicíny pro nás některé věci zůstávají záhadou, ale některé se nám podaří nějakým způsobem zachytit a „porazit“. Tuto oblast představují vzácná onemocnění, která jsou vzácná a dlouhodobě ochromující až život ohrožující. Odborníci zatím rozlišují 5 000 až 8 000 vzácných onemocnění, která postihují 6 až 8 % světové populace. Mezi tato onemocnění patří Pompeho choroba, Tourettův syndrom, cystická fibróza a nemoc motýlích křídel. Diagnostika vyžaduje čas.
zdroj: Mujlife.cz, Titulní obrázek:
