Wilhelm „Wilm“ Hosenfeld byl za druhé světové války důstojníkem v německé armádě. Byl znechucen nacistickými praktikami a před holocaustem zachránil několik Židů. Jedním z nich byl Wladyslaw Szpilman, podle jehož příběhu natočil v roce 2002 Roman Polanski oscarový film „Pianista“.
Wilhelm Adalbert Hosenfeld (1895-1952) se narodil v roce 1895 ve vesnici nedaleko Fuldy v německém Hesensku. Vyrůstal v konzervativní katolické, vlastenecké rodině. Jeho otec byl učitelem na katolické škole a snažil se, aby malý Wilm byl vzděláván ve duchu charity a pomoci druhým. Mladý Hosenfeld chtěl jít ve šlépějích otce a stát se učitelem, ale v červenci 1914, když mu bylo 19 let, vypukla první světová válka, takže musel narukovat. Po této válce se stal učitelem, oženil se a měl pět dětí, popisuje web Counting Stars.
Wilmovy vlastenecké myšlenky způsobily, že se v roce 1933 cítil přitahován národním socialismem a v roce 1935 se připojil k německé nacistické straně NSDAP, ačkoli nesdílel antisemitismus nacistů ani jejich nepřátelství ke katolické církvi.
Když Německo 1. září 1939 napadlo Polsko, bylo Wilmovi 44 let. V polovině měsíce byl poslán do Polska v hodnosti seržanta a se podílel na výstavbě a držení polského zajateckého tábora u Pabianic. Od července 1940 až do konce války sloužil jako důstojník wehrmachtu umístěný ve Varšavě, uvádí web Jewish Virtual Library.
Ačkoli Hosenfeld podporoval nacistickou stranu v jejích počátcích, poté, co si přečetl Mein Kampf, s hrůzou sledoval smrtící důsledky nástupu nacistů k moci, byl z režimu rozčarován a vedl si deníky, v nichž podrobně popisoval týrání Židů a dalších národností. Ve svých zápiscích Hosenfeld vyjadřoval rostoucí znechucení nad útlakem Poláků ze strany režimu, pronásledováním polského duchovenstva, týráním Židů a po zahájení tzv. „konečného řešení“ i své zděšení z vyhlazení židovského národa.
Prvním Židem, kterému Hosenfeld pomohl, byl Leon Warm. Warm, Ten během deportací z Varšavy v roce 1942 uprchl z vlaku do Treblinky. Hosenfeld mu poskytl falešnou identitu a práci na sportovním stadionu ve Varšavě.
Wilm byl laskavý a jemný muž, který se nebál ukázat, jak mluví s Židy a bere do rukou polské děti. Při jedné příležitosti, když jel na kole u Pabianic, potkal mladou židovskou dívku, která pobíhala po silnici. Na otázku, kam jde, odpověděla vyděšeně, že je těhotná a že její manžel je vězněn v zajateckém táboře. Šel tam požádat o jeho propuštění. Wilm si zapsal jméno vězně a řekl: „Váš manžel bude za tři dny zase doma.“ A tak se také stalo.
Při jiné příležitosti se Wilm dozvěděl, že gestapo, krutá tajná policie Třetí říše, odvedla několik mužů, včetně švagra polského kněze. Byli odvezeni na nucené práce a švagr klerika měl být popraven. Wilm viděl náklaďák s vězni a řekl důstojníkovi SS, že potřebuje muže na práci. Z vězňů, kteří byli v náklaďáku, si Wilm vybral švagra kněze – toho, který měl být zastřelen. Předstíral, že si ho vybral náhodně. Díky tomu muži zachránil život.
Osudové setkání
V roce 1944, po potlačení povstání ve varšavském ghettu nacisty, se Hosenfeld setkal s židovským hudebníkem Wladyslawem Szpilmanem (na úvodním snímku), když hledal místo, kde by se ukryl. Hosenfeld Szpilmana našel v polovině listopadu a pomohl mu přežít poslední týdny před osvobozením tím, že mu poskytl jídlo a další zásoby.
„Po skončení Varšavského povstání dorazil 17. listopadu 1944 kapitán Hosenfeld do opuštěné budovy na ulici Niepodległości 223 ve Varšavě. Tam ho potkalo nečekané setkání, které ho o mnoho let později proslavilo: Władysław Szpilman, jeden z pouhých 20 žijících Židů, kteří zůstali ve Varšavě po povstání. Szpilman, pianista, který se před válkou proslavil hraním pro Polský rozhlas, se tam ukrýval od srpna. Myslel si, že bude zatčen, ale když řekl, že je pianista, Wilm ho požádal, aby něco zahrál. Byla to stejná skladba, kterou hrál v Polském rozhlase 23. září 1939, když vysílání přerušilo bombardování. Hosenfeld poté pomáhal klavíristovi, přinášel mu jídlo a oblečení,“ podrobně popsal web Outono.net.
Szpilman se o jménu Hosenfelda dozvěděl až v roce 1950 a ve svých pamětech ho označil za jediného člověka v německé uniformě, kterého znal. Kniha Szpilmana se stala mezinárodním bestsellerem a byla přeložena do 35 jazyků. Film režiséra Romana Polanského Pianista (2002) byl inspirován těmito událostmi a v roli Hosenfelda se objevil herec Thomas Kretschmann. Film pomohl Hosenfeldovi získat světovou známost.
Odsouzen na smrt
V lednu 1945 byl Hosenfeld zajat Sověty a v roce 1950 odsouzen k 25 letům vězení na základě obvinění, že během Varšavského povstání vyslýchal vězně a posílal je do vazby. Sověti ignorovali jeho prohlášení, že pomáhal Židům a Polákům a byl zodpovědný pouze za sportovní školu a výcvik německých vojáků. Warm i Szpilman podali Sovětům petici za Hosenfeldovo propuštění. Sověti se jejich žádostmi odmítli zabývat, protože se domnívali, že se Hosenfeld podílel na válečných zločinech. V roce 1952 Hosenfeld zemřel po sérii mozkových příhod v sovětském vězení.
Izraelský památník holokustu Jad Vašem 25. listopadu 2008 Hosenfeldovi udělil vyznamenání Spravedlivý mezi národy. Szpilman požádal o ocenění svého zachránce v roce 1998, ale komise pro udělování ocenění chtěla nejprve potvrdit, že na sovětských obviněních proti jeho osobě není nic pravdivého.
Jad Vašem je památník obětí a hrdinů holokaustu v Izraeli. Založen byl v roce 1953 na základě zákona izraelského parlamentu – Knesetu. Jméno památníku pochází z biblického verše. Památník je umístěn v Jeruzalémě, na hoře Har ha-Zikaron (Pamatování). Jde o rozsáhlý komplex budov, pomníků a soch. Posláním památníku je dokumentovat historii židovského národa v období holokaustu, uchování památky na šest miliónů židovských obětí tohoto období a v neposlední řadě také předávání odkazu holokaustu dalším generacím.
Zdroje: outono.net, jewishvirtuallibrary.org, allthatsinteresting.com, en.wikipedia.org, cs.wikipedia.org.
Náhledová fotografie: Władysław Szpilman, zdroj: http://www.znak.com.pl/graph/szpilman4.jpg, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12259642
