Vědci v několika studiích zjistili, že osoby považované za moudřejší jsou méně náchylné k pocitu osamělosti, zatímco ti osamělejší bývají také méně moudří. Jak to ale souvisí s mikrobiální rozmanitostí střev?
V nové studii publikované v časopise Frontiers in Psychiatry z 25. března 2021 vědci z University of California San Diego School of Medicine posouvají souvislost mezi moudrostí, osamělostí a biologií a hlásí, že moudrost a osamělost ovlivňují a/nebo mohou být ovlivněny mikrobiální rozmanitostí střev.
Lidské střevo
Lidská střevní mikrobiota se skládá z bilionů mikrobů – bakterií, virů, hub – které se nacházejí v zažívacím traktu. Vědci již nějakou dobu věděli o „ose střeva a mozku“, což je komplexní síť, která spojuje funkce střev s emočními a kognitivními centry mozku.
Tento obousměrný komunikační systém je regulován nervovou aktivitou, hormony a imunitním systémem; změny mohou vést k narušení reakce na stres a chování, uvedli autoři, od emocionálního vzrušení po kognitivní schopnosti vyššího řádu, jako je rozhodování.
Psychika a střeva
Předchozí studie spojovaly střevní mikroflóru s poruchami duševního zdraví včetně deprese, bipolární poruchy a schizofrenie, jakož i osobnostními a psychologickými rysy považovanými za klíčové biologicky založené složky moudrosti. Nedávný výzkum spojil střevní mikrobiom (genom mikrobioty) se sociálním chováním, včetně zjištění, že lidé s většími sociálními kontakty mají tendenci mít rozmanitější střevní mikrobiom.
Studie
Do nové studie Frontiers in Psychiatry bylo zapojeno 187 účastníků ve věku od 28 do 97 let, kteří byli dotazováni na míru osamělosti, moudrosti, soucitu, sociální podpory a sociální angažovanosti. Střevní mikroflóra byla analyzována pomocí fekálních vzorků. Mikrobiální rozmanitost střev byla měřena dvěma způsoby: alfa-rozmanitost, odkazující na ekologické bohatství mikrobiálních druhů v každém jednotlivci, a beta-rozmanitost, odkazující na rozdíly ve složení mikrobiálního společenství mezi jednotlivci.
Vyhodnocení
„Zjistili jsme, že nižší úroveň osamělosti a vyšší úroveň moudrosti, soucitu, sociální podpory a angažovanosti byly spojeny s větším fylogenetickým bohatstvím a rozmanitostí střevního mikrobiomu,“ uvedla první autorka Tanya T. Nguyen, PhD, odborná asistentka psychiatrie na UC Lékařská fakulta v San Diegu.
Autoři uvedli, že snížená mikrobiální rozmanitost obvykle představuje horší fyzické a duševní zdraví a je spojena s řadou nemocí, včetně obezity, zánětlivých střevních onemocnění a vážných depresí.
Různorodější střevní mikrobiota může být méně náchylná k invazi vnějších patogenů, což by mohlo přispět k lepší odolnosti a stabilitě komunity.
Přímá úměra mikrobiomu a společenských interakcí
„Je možné, že osamělost může vést ke snížení stability střevního mikrobiomu a následně ke snížení odolnosti a odolnosti vůči poruchám souvisejícím se stresem, což povede k následným fyziologickým účinkům, jako je systémový zánět,“ napsali autoři.
Vztah mezi osamělostí a mikrobiální rozmanitostí byl zvláště silný u starších dospělých, což naznačuje, že starší dospělí mohou být obzvláště zranitelní vůči zdravotním následkům osamělosti.
Vědci naopak uvedli, že sociální podpora, soucit a moudrost mohou poskytnout ochranu proti nestabilitě střevního mikrobiomu související s osamělostí. Zdravá a různorodá střevní mikroflóra může tlumit negativní účinky chronického stresu nebo pomáhat formovat sociální chování.
Zdroj: www.sciencedaily.com. Náhledová fotografie: Gettyimages
