Cestování do zahraničí a zvláště k moři je běžné. Existují pravidla, která by měli lidé dodržovat, aby si dovolenou nezkazili potravinovou infekcí.
Každý, kdo se chystá do jižních a exotických destinací, by se určitě měl obeznámit s potenciálními riziky konzumace stravy v navštívené zemi. Poradit mohou pracovníci center cestovní medicíny. Zásadní ovšem je, aby cestovatel rady a doporučení specialistů dodržoval, radí web Ministerstva zdravotnictví ČR.
Největší rizika
Z hlediska potravin a pití jsou pro Středoevropany nejrizikovější země subtropického a tropického pásma s vysokými teplotami, které mají navíc horší nebo nevyhovující hygienické podmínky. Pochopitelně existují rozdíly i v rámci jedné země. Proto je vždy užitečné posoudit konkrétní podmínky prostředí, ve kterém se na dovolené pohybujeme. Konzumace potravin či tekutin zakoupených na městské nebo venkovské tržnici například v Egyptě je považována za vysoce rizikovou.
Očkování?
Je možné se nechat očkovat proti infekcím z potravin, pokud do těchto zemí cestujeme? Na infekční nemoci po požití potravin bohužel není ve většině případů očkování. Výjimkou je žloutenka typu A, cholera, průjmová onemocnění způsobená některými druhy bakterie Escherichia coli a břišní tyfus. Proti těmto nákazám by se měli nechat očkovat všichni cestovatelé do rizikových destinací. Zřídkavě může dojít k onemocnění klíšťovou encefalitidou po požití parenic, oštěpků či podobných výrobků z nedostatečně tepelně upraveného mléka. I v tomto případě se můžeme chránit očkováním.
Voda z kohoutku
Ohledně pití vody z vodovodu vždy záleží na lokalitě pobytu. Pokud se pohybujeme v destinaci s nižší hygienickou úrovní, pití vody z místních zdrojů se raději vyhneme a používáme vodu balenou. Povinnost hotelu nebo jiného ubytovacího zařízení informovat o možnosti pití kohoutkové vody určuje v každé zemi její národní legislativa. A ta se může v jednotlivých státech lišit.
Místní speciality
Základním pravidlem je řídit se zdravým rozumem. Pokud se pohybujeme v lokalitách s nižším hygienickým standardem, ochutnávání lokálních specialit bychom se měli raději vyhnout.
Pomoc při nákaze
Lékařskou pomoc by měl člověk po nákaze špatným jídlem vyhledat vždy v situacích, kdy intenzita anebo doba trvání potíží převyšuje jeho běžnou míru zdravotních problémů. K minimální výbavě na cestu by měl patřit lék proti průjmu a živočišné uhlí. Další vhodné léky je dobré konzultovat s lékařem centra cestovní medicíny, který zohlední podmínky v dané destinaci.
Grilování i doma
Otrávit se lidé samozřejmě mohou nejen přes léto i v Česku. Oblíbené je v posledních letech grilování, kdy se málo tepelně upraví grilované maso a přivodíme si tak gastroenterologické problémy.
Majonéza, zmrzlina
Obecně platí, že v letní sezóně jsou rizikovější ty potraviny, které se rychle kazí. Odborníci nejčastěji ve vedrech varují před jídly s majonézou. Technologie výroby zmrzliny doznala v posledních letech značných změn, které podstatně eliminují možnosti pomnožení patogenních bakterií.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz. Náhledová fotografie: Loifotos z Pexels
