Martin Lecián dokázal vyskočit z jedoucího vlaku nebo přežít nebezpečnou přestřelku s policisty. I přes několik spáchaných vražd byl tento delikvent částí společnosti oslavován jako novodobý Jánošík. Ani jemu však neunikla oprátka. „V pekle si odpočinu,“ prohlásil den před popravou.
Lecián, který se narodil v roce 1900, měl problémy už od raného dětství. Za drobné přestupky v mládí byl od osmnácti let vychováván v nápravném zařízení. Ani tam však nedokázali jeho povahu zkrotit. Syn násilnického otce a duševně nemocné matky neváhal ani chvilku. Ihned po propuštění z polepšovny nastoupil na dráhu delikventa. Na počátku byl několikrát potrestán v Uherském Hradišti. Poté musel divoký Lecián nastoupit na vojenskou službu. Tam se mu však vůbec nelíbilo. Pětkrát se mu podařilo dezertovat.
Po posledním útěku z vojny se setkal se svou osudovou ženou Marií Křenovskou. Společně s milenkou kradli, kde se dalo. Specializovali se především na vykrádání pokladen. Ukradené peníze pak utráceli v pražských podnicích a za oblečení. Jejich vztah však netrval dlouho. V Prostějově na úspěšný pár čekali policisté. Po zadržení v Olomouci se Leciánovi podařilo uprchnout. A jako by toho nebylo dost, vzal s sebou i nebezpečného zločince Székelyho. Při útěku se nezastavili před ničím, zranili i dvojici strážníků. Leciánovo řádění tak začalo nanovo.
Zvláštní byl při Leciánově divoké jízdě přístup médií. V tisku se o něm psalo jako o novodobém Jánošíkovi a deníky ho spíše glorifikovaly, než aby ho odsuzovaly. Tomu však mělo brzy být také konec. Lecián totiž zašel příliš daleko a v lednu roku 1927 spáchal první vraždu. Čtyřmi výstřely zabil obecního strážníka Rudolfa Hanáka. Ten šílence vyrušil při další z jeho loupeží. O měsíc později znovu vraždil. Popravil strážníka podniku Grafona Františka Marčíka.
O legendární čin se Lecián postaral při jízdě vlakem. Tehdy již dobře známého delikventa poznal ve vagónu jeden z četníků. „Jánošíkovi“ se podařilo jasnému dopadení uniknout. Jako ve scéně z akčního filmu několikrát vystřelil na policistu, načež vyskočil z jedoucího vlaku. Zázrakem přežil. To Leciána jakoby motivovalo, a tak pokračoval ve vraždění. To už po něm toužila i armáda. Došlo k několika přestřelkám. Při jedné z nich, u obce Polešovice, byl Lecián zraněn, ale i přesto stále unikal policii. Zadržen byl 27. dubna v Novém Bohumíně.
Když Martin Lecián zjistil, že mu soud uložil trest smrti, pokusil se o útěk, při kterém zabil dalšího četníka. Uprchnout se mu přesto nepodařilo. Štěstí ho navždy opustilo a 6. října 1927 byl popraven. V noci před popravou vrah nezamhouřil oka. „V pekle si odpočinu dost,“ řekl jednomu z policistů.
Zdroj: Slovenskoaktualne.sk, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Полиция Чехословацкой республики, Public Domain
