Navzdory mnoha výzkumům se dosud nepodařilo s jistotou zjistit, jak staří Egypťané pyramidy stavěli. Podle jedné z teorií použili k dopravě obrovských balvanů do pouště mohutné, dnes již zaniklé rameno řeky Nil. Její pravděpodobnost potvrdila studie geografů vedená Haderem Sheishou.
Velká pyramida v Gíze se skládá z více než 2,3 milionu bloků vápence a žuly. Každý z nich váží dvě tuny. Jak se starověkým Egypťanům podařilo dopravit obrovské balvany do pouště, je předmětem zkoumání celých generací vědců. Mezi nejpravděpodobnější patří teorie, že k tomu použili přítok Nilu. Archeologové ověřili její pravděpodobnost testováním pěti vzorků zkamenělé půdy ze záplavové oblasti Gízy, které získali z hloubky devíti metrů. Poté materiál analyzovali v laboratoři ve Francii a hledali v něm stopy pylu a vegetace vyskytující se v okolí Nilu. Jejich přítomnost by dokazovala, že v oblasti existovala starověká vodní cesta.
Podnětem k výzkumu byl kus papyru popisující příběh důstojníka jménem Merer. Právě on měl dopravit vápenec na staveniště v Gíze. Papyrus byl nalezen v Rudém moři.
„Velmi mě to zaujalo, protože to potvrzuje, že doprava stavebního materiálu pro pyramidy probíhala po vodě. Pokud budeme vědět více o tomto prostředí, můžeme vyřešit část záhady stavby pyramid,“ poznamenal Sheisha.
zdroj: Topky.sk, Titulní obrázek: Pixabay.com/8moments
