Objev francouzského inženýra Georgese Lachowského byl prostě úžasný: navrhl, že všechny živé buňky (lidské, rostlinné, bakterie, paraziti atd.) mají vlastnosti, které jsou obvykle spojovány s elektrickými obvody.
Mluvíme o takových vlastnostech fungování buněk, jako je odpor, kapacita a indukčnost. Při správném nastavení za podmínek malého konstantního vnějšího zdroje energie požadované frekvence může přítomnost těchto 3 elektrických charakteristik způsobit opakované generování nebo kmitání vysokofrekvenčních harmonických vln (sinusové oscilace). Tento jev je znám jako rezonance.
Nejjednodušší způsob, jak to pochopit, je představit si dítě houpající se na houpačce na dětském hřišti. Pokud dospělý jemně zatlačí na houpačku ve správný okamžik (správná „frekvence“), bude se dítě houpat stále a vysoko. V elektronice se obvody schopné generovat takové opakované harmonické oscilace nazývají elektromagnetické rezonátory, ale běžnější termín je oscilátory.
Lachowski tvrdil, že všechny živé buňky nejenže produkují a vyzařují oscilace (pozn. – kmitání, vibrace) o velmi vysoké frekvenci, ale také přijímají oscilace z vnějších zdrojů a reagují na ně. Tyto vnější zdroje záření neboli oscilace existují v důsledku kosmického záření, které neustále proudí k zemskému povrchu.
Tento důležitý poznatek, kterého bylo dosaženo ve zlatých letech radiotechniky, vedl nejen k objevu nové léčebné metody založené na práci s vysokofrekvenčními vlnami, ale také rozšířil pole výzkumu pro nově vznikající vědní obor známý jako radionika neboli radiestézie. Pokud existuje podobnost mezi vnějšími vibracemi a vibracemi buňky (což znamená, že frekvence vnějšího záření přesně odpovídá frekvenci záření buňky), zvýší se vitalita a energie této buňky a posílí se.
Naopak, pokud se frekvence záření z vnějších zdrojů byť jen nepatrně liší od frekvencí, které zesilují přirozené vibrace buňky, může je záření tlumit nebo oslabovat. A v důsledku toho dojde ke snížení životaschopnosti buněk. Frekvence vyzařované buňkami choroboplodných zárodků v těle nakaženého člověka se liší od frekvencí vyzařovaných normálními zdravými buňkami.
Lachowski zjistil, že pokud by se mu podařilo zvýšit amplitudu (nikoli frekvenci) vibrací zdravých buněk lidí nebo rostlin trpících nemocí, pak by to umožnilo potlačit a přehlušit vibrace vysílané buňkami vyvolávajícími nemoc, které se snaží v těle pevně usadit, což by vedlo k zániku těchto buněk.
Pokud by se zvýšila amplituda vibrací patogenních buněk, pak by jejich vibrace měly přednost před zdravými buňkami. V důsledku toho by člověk nebo rostlina zeslábli a onemocněli. Lachowski si představoval rozvoj nemoci především jako boj rezonančních vibrací hostitelských buněk proti vibracím vycházejícím z patogenních organismů.
V prosinci 1924 naočkoval 10 semenáčků pelargonie typem rostlinné rakoviny, která způsobuje vznik nádorů. Po 30 dnech se u všech rostlin objevily nádory. Vzal jednu z těchto 10 nakažených rostlin a jednoduše ji omotal tlustým měděným drátem v jedné otáčce, čímž vytvořil kolem středu rostliny otevřenou spirálu o průměru asi 30 cm, a zajistil ji ebonitovým kolíkem.
Měděná spirála sloužila jako anténa nebo ladicí cívka, která akumulovala a koncentrovala vibrační energii kosmického záření o extrémně vysokých frekvencích. Průměr měděné smyčky určoval, který frekvenční rozsah bude zachycen. Zjistil, že smyčka o průměru 30 cm zachycuje frekvence, které jsou v rezonančním frekvenčním rozsahu rostlinných buněk.
Pohlcená energie zesílila přirozené rezonanční vibrace vyzařované jádry buněk pelargonie. To umožnilo rostlině potlačit vibrace rakovinných buněk a zbavit se rakoviny. Rakovinné útvary zmizely za méně než 3 týdny a po 2 měsících rostlina nabyla kvetoucí podoby. Všechny ostatní naroubované rostliny bez cívkové antény do 30 dnů uhynuly. Lachowski ve své knize uvádí fotografie zachráněné rostliny po 2 měsících, 6 měsících a 1 roce. O tři roky později se rostlina pod vlivem stejné původní cívky změnila ve velmi působivý exemplář.
Vydání anglické verze knihy „Tajemství života“ George Lachowského na vrcholu druhé světové války proběhlo bez povšimnutí a nedočkalo se velkého ohlasu. Přesto však působivé výsledky dosažené s jeho úžasným vícevlnným oscilátorem přitáhly pozornost celého světa.
V roce 1941 se Lachowsky přestěhoval do New Yorku, aby unikl nacistické okupaci Francie. Mark Clement ve své knize „Vlny, které léčí“ popisuje, jak se mnoho lidí a organizací pokoušelo Lachowského kontaktovat v naději, že prostřednictvím nevládní terapie vydělají peníze.
Několik newyorských nemocnic nabídlo Lachowskému spolupráci v naději, že jeho zařízení otestují v experimentálních podmínkách. Pozoruhodných výsledků bylo dosaženo po 7 týdnech klinického používání jeho zařízení v newyorské nemocnici a po společných pokusech s renomovaným urologem z Brooklynu v létě 1941.
Pozdější vydání knihy Tajemství života mnoho z těchto případů podrobně popisuje. Zpočátku zdánlivě tak slibný rozvoj používání MVO v Americe byl však rychle utlumen po Lachowského nečekané smrti v New Yorku v roce 1942 ve věku 73 let. Jeho zařízení bylo z nemocnic odstraněno a pacientům bylo sděleno, že tento typ terapie již není nabízen. Kromě výše popsané krátké epizody testování v New Yorku zůstala Lachowského práce americké veřejnosti neznámá. Dokonce i působivé výsledky newyorských pokusů byly rychle zapomenuty. A je velmi nepravděpodobné, že by se tak stalo bez zahraniční pomoci. S největší pravděpodobností někdo, kdo chtěl zůstat v anonymitě, „pomohl“ poslat Lachowského nevládní organizaci do zapomnění.
zdroj: Biosferaklub.info, Titulní obrázek: Wikimedia Commons/Public Domain – Oscilátor s více vlnovými délkami používaný k léčbě nádorů, který vynalezl Georges Lakhovsky.
