Pokud míříte do Dubrovníku v jižní Dalmácii, cestou prozkoumejte také Pelješac, poloostrov, který proslavilo dobré víno a malebné vesničky. Jednou z nich je Ston s pravoúhlými ulicemi, oblíbenou oblázkovou pláží Prapatna a „malou čínskou zdí“ (UNESCO). Táhne se podél města, měří asi pět kilometrů a má dvacet věží, část prošla velkou rekonstrukcí a je zpřístupněná.
Pokud bude vaše prázdninová cesta směřovat do Jižní Dalmácie, bylo by škoda, kdybyste jen tak minuli městečko Ston, ležící tam, kde se z pobřeží odbočuje severozápadním směrem na Pelješac, druhý největší jadranský poloostrov.
Skvostný Ston
Zdánlivě je to městečko bezvýznamné; kdo by také čekal ve zdejší dosti fádní krasové krajině něco mimořádného. A přece je Ston pravý skvost, město, které významně ovlivnilo hospodářský, a tím i politický vývoj v Dubrovnické republice.
Druhá po Velké čínské zdi
Zeď, dnes dlouhá 5,5 kilometru, spojuje Ston s Mali Ston a má tvar nepravidelného pětiúhelníku. Byla dokončena v 15. století, spolu se 40 věžemi (z nichž se dochovalo 20) a 5 pevnostmi. V minulosti byla druhou nejdelší obrannou zdí na světě, hned za Čínskou zdí. Uvnitř byly položeny tři ulice ze severu na jih a tři další z východu na západ. Tak bylo vytvořeno patnáct stejných bloků s 10 domy v každém.
Významná historie
Ston bylo jedním z nejdůležitějších měst Dubrovnické republiky. Kromě středověké kamenné zdi zmíněné je sídlem nejstaršího evropského solivaru. Mezi pevnostmi, kterými je město obklopené, se vyjímají Veliki Kaštio i Podzvizd s nádhernými výhledy na celé město a solivar.
Ston, resp. jeho saliny (umělá nebo přirozená nádrž sloužící k získávání soli odpařováním mořské vody – pozn.) byly od konce středověku do zániku Dubrovnické republiky, tj. do konce 18. století, jedním z hlavních zdrojů ohromného bohatství tohoto miniaturního státu. A nebyly to saliny jen tak ledajaké, byly největší v jižní polovině Jadranu. Sůl se tu podle archeologických nálezů těžila již za Ilyrů, v prvním tisíciletí př.n.l.
Dubrovník o získání stonského území velmi usiloval a byl proto začátkem 14. století ochoten je koupit za jakoukoli cenu. Zaplatil proto raději všem, kdo se prohlašovali za právoplatné majitele (srbský car Dušan a bosenský král Štěpán), i když jejich držba byla sporná.
Své nově získané teritorium zabezpečili opevněním, které s výjimkou opevnění samotného Dubrovníka nemělo v těchto končinách Evropy sobě rovného. Součástí záměru bylo i plánovité vybudování nového města. Šlo ve své době o jeden z nejvelkolepějších pevnostních a urbanistických projektů v tehdejší Evropě (14. – 15. stol.) a jeho tvůrci patřili ke stavitelským špičkám.
Výtečná gastronomie a vína
Pelješac je v Chorvatsku proslavený také svými víny. Najdete tu mnoho vinařství, kde se o vína naučili starat. Pěstuje se tu červený Plvac, Postup či Dindač, z bílých vín ochutnejte Rukatac. Ryby a slávky vylovené v přilehlém Malostonském zálivu patří mezi nejchutnější v Chorvatsku.
Zdroj: adriatic.hr, chorvatsko.cz, en.wikipedia.org, Úvodní fotka: Gettyimages
