Historie svařáku napříč Evropou: Římané vařili lék a švédský král se mohl utlouct po německém hitu

Každý z nás slyšel o svařeném víně a mnozí ho vyzkoušeli. Ale jen málokdo ví, odkud pochází nebo proč se lidově řečený „svařák“ stal tak populární a kdo ho vlastně proslavil.

Svařené víno spatřilo světlo světa ve 2. století našeho letopočtu. Stvořili ho Římané, kteří ohřívali víno, aby chránili svá těla před chladnou zimou. Když Římané v průběhu následujícího století dobyli velkou část Evropy, jejich láska ke svařenému vínu se rozšířila po celé jejich říši a regionech, se kterými obchodovali.

Socha římského boha zemědělství a vína Bacchuse. Za jeho řecký protějšek byl považován bůh Dionýsos.

Lahodná medicína

Jak jeho popularita ve středověku stále rostla, Evropané míchali ohřáté víno s kořením, protože věřili, že tak podpoří zdraví a zabrání nemocem. Byliny a květiny také používali jako přírodní sladidla, aby nechutná vína chutnala mnohem lépe.

Svařený klaret. Fotka od baguggi z Pixabay

V severském království ho zbožňovali

V průběhu času šílenství po svařeném vínu pominulo ve většině Evropy kromě Švédska, kde jeho popularita jen rostla. Klaret (červené víno, cukr, med a koření) a Lutendrank (různé koření, víno a mléko) byly jen dvě z variací, které byly proslaveny švédskou monarchií během nadcházejících staletí.

Poznámka: V současnosti se názvem klaret nebo claret smí označovat víno vyrobené z modrých odrůd révy vinné bez nakvášení rmutu. Termínem „klaret“ se smí označovat také růžové víno.

Svařené víno neboli švédsky glögg, německy Glühwein, anglicky mulled wine, francouzsky vin chaud, maďarsky forralt bor anebo rusky глинтвейн.

Jak se postupem času vyvíjelo více alternativ svařáku, v kuchařkách se pro něj začal používat souhrnný název glögg, poprvé zmíněný v roce 1609. K další velké úpravě došlo v 19. století, kdy se začaly prosazovat i glögg s koňakem.

Podle serveru Designville historie glöggu vede do 17. století, kdy si švédský král Gustav I. Vasa oblíbil německý nápoj „Glühwein”. Tato sladká směs vína, cukru, medu, skořice, zázvoru, kardamonu a hřebíčku byla místními později pojmenována Glödgad vin (zkráceně “Glögg”) – žhavé, zářící, svařené víno. 

Vánoční svařené víno. Fotka od fabrikasimf z Freepik

Vánoční rozvoz Evropou

Velký zlom nastal v 90. letech 19. století, kdy se glögg začal spojovat s Vánocemi. Každý obchodník s vínem v celé zemi měl svůj vlastní jedinečný recept. Postupem času byly unikátní lahve (většinou zobrazující Santa Clause) distribuovány po zbytku Evropy – kořeněné dávno zapomenuté svařené víno v novém svátečním světle.

Pravý švédský glögg v lahvích si můžete vychutnat i doma. Fotka od Flickr

Během několika dalších desetiletí se svařené víno stalo celosvětovým fenoménem a země po celém světě vytvářely své vlastní jedinečné směsi. Variace nyní zahrnují vše od červených a bílých vín přes směsi sangrie a vermutu až po portské – recept každé země se od ostatních mírně liší. Například finské „Gluggi” má místo bourbonu vodku, Irové zase používají Irish whiskey. 

Zdroj: www.vivino.com. www.designville.cz. Náhledová fotografie: Bru-nO z Pixabay