Josef Pavel se nenechal zlomit nehledě na kruté výslechy, všechna smyšlená obvinění odmítal. Přežil a během Pražského jara se vrátil na výsluní moci, opět s ideály. Ale ideály a komunisté nejdou dohromady…
Z nuzoty přes Moskvu až do Británie
Pocházel z chudé dělnické rodiny. V roce 1932 vstoupí do KSČ a spolupracovníci si nemůžou Josefa Pavla (1908-1973) vynachválit, sepsal životní cestu budoucího ministra populárně-naučný měsíčník History Revue. Zapálený komunista se brzy dostává do pražského krajského vedení strany. V roce 1935 je vyslán na Mezinárodní leninskou školu v Moskvě. Později bojuje v občanské válce ve Španělsku (v letech 1936-1939) a v roce 1943 se přihlásí do čs. zahraniční armády ve Velké Británii.
Komunistický vzestup a pád „zrádce“
Po návratu do osvobozeného Československa Pavel rychle stoupá mocenskou hierarchií KSČ, v únoru 1948 se výraznou měrou podílel na komunistickém převratu. „Byl náčelníkem hlavního štábu Lidových milicí. Poté, co komunisté uchopili moc ve státě, aktivně se podílel na represivních opatřeních proti jejich odpůrcům,“ vypráví současný publicista David Hertl pro HistoryRevue. Pak ale přichází tvrdý pád. Strana horlivě hledá vnitřní nepřátele a Pavel se ocitá na seznamu zrádců.
Bez důkazů, tak je vymlátíme
Pavel byl zatčen a čelil obvinění ze spiknutí proti Československu a přípravy atentátu na vedoucí funkcionáře KSČ! Důkazy proti němu nejsou žádné, tak z něj musí přiznání „vymlátit“. Pavel skončil ve věznici na Ruzyni, kde čelí psychickému i fyzickému týrání. Jenže vězeň nespolupracuje, nic na něj nefunguje a veškerou vinu odmítá. Přesto ho v prosinci 1953 postaví před soud. Trestu smrti unikne, ale za velezradu vyfasuje 25 let vězení. Zavřen je v Leopoldově, poté na Pankráci. Pavel neúnavně trvá na tom, že nic neudělal. Tak dlouho žádá o prošetření svého případu, až ho stát vyslyší. V říjnu 1955 je zproštěn všech obvinění, propuštěn a jako „bolestné“ dostává 40 000 korun. Zpátky do nejvyšších pater politiky se už nehrne, což komunisté vítají. Vyhoví mu, když projeví zájem o práci v zahraničním oddělení Československého svazu tělesné výchovy.
Deziluze č. 2
Uvnitř KSČ probíhá boj o moc. Počátkem roku 1968 získává rozhodující vliv reformní křídlo, které chce v zemi zavést „socialismus s lidskou tváří“. V nové vládě zasedne i Josef Pavel. Obsazuje ministerstvo vnitra. Hodlá reformovat celý bezpečnostní aparát státu. Kritizuje hlavně dosavadní práci Státní bezpečnosti a podporuje rehabilitaci obětí politických procesů z 50. let. Bohužel s invazí vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR přichází vystřízlivění. „ Jeho druhý pád, stejně jako konec nadějí na reformu komunismu, přišel po srpnové okupaci, kdy byl nucen podat demisi a jen těsně unikl novému soudnímu procesu,“ líčí současný historik Milan Bárta.
Ve vězení Pavel sice neskončil, ale představitelé normalizačního režimu ho z očí nespustili. Byl vyhozen z KSČ a až do smrti ho sledovala StB, uzavřela HistoryRevue.
Zdroj: HistoryRevue, https://plus.rozhlas.cz, https://cs.wikipedia.org. Náhledová fotografie: Jody Davis z Pixabay
